Žalmy 120

1 Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem, a vyslyšel mne.

Izaho niampoheke, le nikanjy Iehovà, vaho tinoi’e.

2 Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.

O ry Iehovà, apitsoho an-tsoñin-dremborake ty fiaiko, boak’ ami’ty lela mamañahy.

3 Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,

Inon-ty homeañ’ azo, ino ka ty hanoeñe ama’o ty lela letra’e tia?

4 Podobný k střelám přeostrým silného, a k uhlí jalovcovému?

ana-pale masiom-panalolahy, naho forohan’ andrabey!

5 Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.

Hankàñe amako te mañialo e Mèseke añe, naho ty fimoneñako an-kiboho’ i Kedàre ao!

6 Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.

Loho hatr’ela’e ty nitraofam-piaiko ami’ty kivoho’ o malaim-pilongoañeo.

7 Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.

Toe mpitea filongoan-draho; fa ie ivolañako, aly avao ty onjone’ iereo.