Žalmy 120

1 Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem, a vyslyšel mne.

Svētku dziesma. Es piesaucu To Kungu savās bēdās, un Viņš mani paklausa.

2 Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.

Kungs, izglāb manu dvēseli no melkuļu lūpām un viltnieku mēlēm.

3 Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,

Ko viltīgā mēle Tev dos, jeb ko viņa Tev pieliks?

4 Podobný k střelám přeostrým silného, a k uhlí jalovcovému?

Tā ir kā varoņa asas bultas, kā degošas paegļu ogles.

5 Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.

Ak vai, man, ka esmu svešinieks iekš Mešeha, un ka man jādzīvo Kedara dzīvokļos.

6 Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.

Par ilgu manai dvēselei dzīvot pie tiem, kas mieru ienīst.

7 Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.

Es turu mieru, bet tikko es runāju, tad tie ceļ ķildu.