< Žalmy 120 >
1 Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem, a vyslyšel mne.
Abụ nrigo. Ana m akpọku Onyenwe anyị nʼime nsogbu m, ọ na-azakwa m.
2 Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.
O Onyenwe anyị, zọpụta m site nʼegbugbere ọnụ okwu ụgha na ire na-ekwu okwu aghụghọ.
3 Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,
Gịnị ka a ga-eme gị, ọ bụkwa gịnị ọzọ ka a gatụkwasịri gị, gị ire aghụghọ?
4 Podobný k střelám přeostrým silného, a k uhlí jalovcovému?
Ọ ga-eji àkụ dị nkọ nke dike nʼagha taa gị ahụhụ, ya na icheku ọkụ osisi brum na-ere ere.
5 Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.
Ahụhụ dịịrị m nʼihi na m bi na Meshek, nʼihi na m bikwa nʼetiti ụlọ ikwu ndị Keda!
6 Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.
Ogologo oge ka m binyere ndị kpọrọ udo asị.
7 Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.
Abụ m onye udo; ma mgbe m kwuru okwu, okwu ha bụ okwu agha.