Žalmy 120

1 Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem, a vyslyšel mne.

«Ωδή των Αναβαθμών.» Εν τη θλίψει μου έκραξα προς τον Κύριον, και εισήκουσέ μου.

2 Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.

Κύριε, λύτρωσον την ψυχήν μου από χειλέων ψευδών, από γλώσσης δολίας.

3 Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,

Τι θέλει σοι δώσει ή τι θέλει σοι προσθέσει, η δολία γλώσσα;

4 Podobný k střelám přeostrým silného, a k uhlí jalovcovému?

Τα ηκονημένα βέλη του δυνατού, μετά ανθράκων αρκεύθου.

5 Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.

Ουαί εις εμέ, διότι παροικώ εν Μεσέχ, κατοικώ εν ταις σκηναίς του Κηδάρ·

6 Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.

Πολύν καιρόν κατώκησεν η ψυχή μου μετά των μισούντων την ειρήνην.

7 Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.

Εγώ αγαπώ την ειρήνην· αλλ' όταν ομιλώ, αυτοί ετοιμάζονται διά πόλεμον.