Žalmy 120

1 Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem, a vyslyšel mne.

Cantique des degrés. Vers l’Eternel j’ai crié dans ma détresse, et il m’a exaucé.

2 Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.

Seigneur, délivre-moi des lèvres mensongères, de la langue perfide.

3 Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,

Quel profit te donnera-t-elle, quel avantage, cette langue perfide,

4 Podobný k střelám přeostrým silného, a k uhlí jalovcovému?

pareille aux flèches des guerriers, aiguisées aux charbons ardents des genêts?

5 Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.

Quel malheur pour moi d’avoir séjourné à Méchec, demeuré près des tentes de Kêdar!

6 Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.

Trop longtemps mon âme a vécu dans le voisinage de ceux qui haïssent la paix.

7 Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.

Je suis, moi, tout à la paix, et quand je la proclame, eux ne méditent que guerre.