Žalmy 120

1 Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem, a vyslyšel mne.

Kasang laa. Patang ka khang naah Angraeng to ka kawk, ka kawkhaih lok to anih mah ang pathim.

2 Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.

Aw Angraeng, amsawnlok thuihaih pahninawk hoi alinghaih palainawk thung hoiah na pahlong ah.

3 Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,

Aw aling thaih palai nang, kawbaktih danpaekhaih maw nang paek han? To tih ai boeh loe na nuiah timaw ka sak han?

4 Podobný k střelám přeostrým silného, a k uhlí jalovcovému?

Nang loe thacak kami ih kasum palaa hoi hmai kamngaeh thing hoiah thuitaek han oh.

5 Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.

Kedar ih kahni im ah ka oh moe, Meshek ah ka oh pongah, kai han khosak bingh!

6 Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.

Ka hinghaih hnuma moe, angdaehhaih hnuma kami hoi nawnto ohhaih atue sawk parai boeh.

7 Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.

Kai loe angdaehhaih koeh kami ah ka oh; toe lok ka thuih naah, nihcae loe misa angcoenghaih to koeh o lat.