Žalmy 12

1 Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.

Mai marelui muzician pe un instrument cu coarde, un psalm al lui David. Ajută DOAMNE, fiindcă cel evlavios se duce, fiindcă dispar cei credincioși dintre copiii oamenilor.

2 Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.

Ei vorbesc deșertăciune, fiecare cu aproapele său, ei vorbesc cu buze lingușitoare și cu o inimă prefăcută.

3 Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,

DOMNUL va stârpi toate buzele lingușitoare și limba care vorbește lucruri trufașe,

4 Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?

Ei care au spus: Cu limba noastră vom învinge și buzele noastre sunt ale noastre; cine este domn peste noi?

5 Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.

Din cauza oprimării celor săraci, din cauza oftatului celor nevoiași, mă voi ridica acum, spune DOMNUL; îl voi pune la loc sigur față de cel ce pufnește la el.

6 Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.

Cuvintele DOMNULUI sunt cuvinte pure, ca argintul curățat într-un cuptor de pământ, purificat de șapte ori.

7 Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky.

Tu le vei ține, DOAMNE, tu le vei păstra din această generație pentru totdeauna.

8 Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými.

Cei stricați umblă pretutindeni, când cei mai ticăloși oameni sunt înălțați.