Žalmy 12

1 Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.

Salmo de Davi, para o regente, com harpa de oito cordas: Salva, SENHOR, porque os bons estão em falta; porque são poucos os fiéis dentre os filhos dos homens.

2 Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.

Cada um fala falsidade ao seu próximo, [com] lábios elogiam falsamente; falam com duas intenções no coração.

3 Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,

Que o SENHOR corte a todos os lábios que falam falsos elogios, [e toda] língua que fala grandes [mentiras].

4 Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?

Pois dizem: Com nossa língua prevaleceremos; nossos lábios [são] nossos; que é senhor sobre nós?

5 Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.

O SENHOR diz: Pela opressão aos humildes, pelo gemido dos necessitados, eu agora me levantarei; porei em segurança àquele a quem ele sopra [desejando oprimir].

6 Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.

As palavras do SENHOR são palavras puras, [como] prata refinada em forno de barro, purificada sete vezes.

7 Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky.

Tu, SENHOR, os guardarás; desta geração os livrarás para sempre.

8 Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými.

Os maus andam cercando, enquanto os mais vis dos filhos dos homens são exaltados.