< Žalmy 12 >
1 Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.
MAING kom kotin sauasa, pwe me lelapok kan malaulaular, o me melel akan me malaulau ren aramas akan.
2 Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.
Irail kin lokaia likam, amen amen ong men impa, re lokaiaki lol riapot.
3 Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,
Ieowa pan kotin usada kil en au karos me lingkaping o lo, me kin lokaia wei ni aklapalap.
4 Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?
Me kin indinda: Lo atail, me kit pan pwai kida, o kil en au at me kit keleki; is at kaun?
5 Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.
Ieowa kotin masani: I pan uda, pweki kankangeranger en me luet akan o sangesang en me samama kan: I pan sauasa i, me kin inong iong.
6 Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.
Masan en Ieowa me makelekeleta silper, me kamakelekel kidar nan dal pwel en kisiniai pan pak isu.
7 Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky.
Komui Maing, pan kotin pera irail, o sinsila mon di wet kokolata.
8 Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými.
Pwe me sapung kan pan totolar wasa karos, ma aramas sued pukat kin kaunda aramas akan.