Žalmy 12

1 Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.

Au chef de musique. Sur Sheminith. Psaume de David. Sauve, Éternel! car l’homme pieux n’est plus, car les fidèles ont disparu d’entre les fils des hommes.

2 Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.

Ils parlent la fausseté l’un à l’autre; [leur] lèvre est flatteuse, ils parlent d’un cœur double.

3 Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,

L’Éternel retranchera toutes les lèvres flatteuses, la langue qui parle de grandes choses,

4 Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?

Ceux qui disent: Par nos langues nous prévaudrons, nos lèvres sont à nous; qui est seigneur sur nous?

5 Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.

À cause de l’oppression des affligés, à cause du gémissement des pauvres, maintenant je me lèverai, dit l’Éternel; je mettrai en sûreté [celui] contre qui on souffle.

6 Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.

Les paroles de l’Éternel sont des paroles pures, un argent affiné dans le creuset de terre, coulé sept fois.

7 Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky.

Toi, Éternel! tu les garderas, tu les préserveras de cette génération, à toujours.

8 Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými.

Les méchants se promènent de toutes parts quand la bassesse est élevée parmi les fils des hommes.