Žalmy 12

1 Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.

HELP, Lord; for the godly man ceaseth; for the faithful fail from among the children of men.

2 Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.

They speak vanity every one with his neighbour: with flattering lips and with a double heart do they speak.

3 Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,

The Lord shall cut off all flattering lips, and the tongue that speaketh proud things:

4 Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?

Who have said, With our tongue will we prevail; our lips are our own: who is lord over us?

5 Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.

For the oppression of the poor, for the sighing of the needy, now will I arise, saith the Lord; I will set him in safety from him that puffeth at him.

6 Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.

The words of the Lord are pure words: as silver tried in a furnace of earth, purified seven times.

7 Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky.

Thou shalt keep them, O Lord, thou shalt preserve them from this generation for ever.

8 Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými.

The wicked walk on every side, when the vilest men are exalted.