Žalmy 12

1 Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.

Katoeng kruek zaehoikung hanah, Shemenith hoi sak koi David ih saam laa. Angraeng, na bom ah, Angraeng zii kami om ai boeh: oep ohhaih loe kaminawk salak hoiah anghmat boih boeh.

2 Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.

Nihcae loe a imtaeng kaminawk hoi avang ai lok to apaeh o: amsawnlok thuihaih pahni, poek angphaehaih palungthin hoiah lok to apaeh o.

3 Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,

Pazawk hanah thuithaihaih pahni hoi palai to a tawnh o, mi mah doeh pakaa thai mak ai; aicae nuiah mi maw angraeng ah ka om vop?

4 Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?

tiah thui kaminawk ih, amsawnlok thuihaih pahninawk boih to Angraeng mah aat pae tih; amoekhaih palai doeh aat pae tih:

5 Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.

Amtang kami mah tong ih pacaekthlaekhaih, tidoeh tawn ai kami qahhaih lok pongah, vaihi kang thawk han boeh; anih pacaekthlaek kami ban thung hoiah amtang kami to ka pakaa han, tiah Angraeng mah thuih.

6 Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.

Angraeng ih loknawk loe ciim: amlai long hmai kamngaeh thungah vai sarihto atui pakaw ih, sumkanglung tui hoiah anghmong.

7 Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky.

Aw Angraeng, nihcae to na khen ueloe, nihcae to hae kaminawk khae hoiah dungzan khoek to na pakaa poe tih.

8 Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými.

Tidoeh avang ai kaminawk pakoehhaih atue phak naah, poeksae kaminawk loe ahmuen kruekah azatpawhaih hoiah caeh o tih.