Žalmy 119
1 Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.
Bienaventurados los perfectos de camino: los que andan en la ley de Jehová.
2 Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.
Bienaventurados los que guardan sus testimonios; y con todo el corazón le buscan.
3 Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
Ítem, los que no hacen iniquidad, andan en sus caminos.
4 Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
Tú encargaste tus mandamientos, que sean muy guardados.
5 Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
¡Ojalá fuesen ordenados mis caminos a guardar tus estatutos!
6 Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
Entonces no sería yo avergonzado, cuando mirase en todos tus mandamientos.
7 Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.
Alabarte he con rectitud de corazón, cuando aprendiere los juicios de tu justicia.
8 Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
Tus estatutos guardaré: no me dejes enteramente.
9 Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
¿Con qué limpiará el mozo su camino? cuando guardare tu palabra.
10 Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
Con todo mi corazón te he buscado: no me dejes errar de tus mandamientos.
11 V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
En mi corazón he guardado tus dichos, para no pecar contra ti.
12 Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
Bendito tú, o! Jehová, enséñame tus estatutos.
13 Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
Con mis labios he contado todos los juicios de tu boca.
14 Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
En el camino de tus testimonios me he regocijado, como sobre toda riqueza.
15 O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
En tus mandamientos meditaré; y consideraré tus caminos.
16 V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
En tus estatutos me recrearé: no me olvidaré de tus palabras.
17 Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.
Haz este bien a tu siervo; que viva, y guarde tu palabra.
18 Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
Destapa mis ojos; y miraré las maravillas de tu ley.
19 Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
Advenedizo soy yo en la tierra: no encubras de mi tus mandamientos.
20 Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
Quebrantada está mi alma de desear tus juicios todo el tiempo.
21 Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
Destruiste a los soberbios malditos, que yerran de tus mandamientos.
22 Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
Aparta de mí oprobio y menosprecio; porque tus testimonios he guardado.
23 Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.
Príncipes también se asentaron, y hablaron contra mí: meditando tu siervo en tus estatutos.
24 Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
También tus testimonios son mis delicias: los varones de mi consejo.
25 Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
Apegóse con el polvo mi alma: vivifícame según tu palabra.
26 Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.
Mis caminos te conté, y respondísteme: enséñame tus estatutos.
27 Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.
El camino de tus mandamientos házme entender; y meditaré en tus maravillas.
28 Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
Mi alma se destila de ansia: confírmame según tu palabra.
29 Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
Camino de mentira aparta de mí: y de tu ley házme misericordia.
30 Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
El camino de la verdad escogí: tus juicios he puesto delante de mí.
31 Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
Allegádome he a tus testimonios, o! Jehová, no me avergüences.
32 Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
Por el camino de tus mandamientos correré: cuando ensanchares mi corazón.
33 He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.
Enséñame, o! Jehová, el camino de tus estatutos; y guardarle he hasta el fin.
34 Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
Dáme entendimiento, y guardaré tu ley; y guardarla he de todo corazón.
35 Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
Guíame por la senda de tus mandamientos; porque en ella tengo mi verdad.
36 Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
Inclina mi corazón a tus testimonios: y no a avaricia.
37 Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
Aparta mis ojos, que no vean la vanidad: avívame en tu camino.
38 Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
Confirma tu palabra a tu siervo, que te teme.
39 Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
Quita de mí el oprobio que he temido; porque buenos son tus juicios.
40 Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
He aquí yo he codiciado tus mandamientos: en tu justicia avívame.
41 Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
Y véngame tu misericordia, o! Jehová: tu salud, conforme a tu dicho.
42 Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
Y daré por respuesta a mi avergonzador, que en tu palabra he confiado.
43 A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
Y no quites de mi boca palabra de verdad en ningún tiempo; porque a tu juicio espero.
44 I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
Y guardaré tu ley siempre, por siglo y siglo.
45 A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
Y andaré en anchura, porque busqué tus mandamientos.
46 Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
Y hablaré de tus testimonios delante de los reyes; y no me avergonzaré.
47 Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
Y deleitarme he en tus mandamientos, que amé.
48 Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
Y alzaré mis manos a tus mandamientos, que amé; y meditaré en tus estatutos.
49 Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
Acuérdate de la palabra dada a tu siervo: en la cual me has hecho esperar.
50 Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
Esta es mi consolación en mi aflicción; porque tu dicho me vivificó.
51 Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
Los soberbios se burlaron mucho de mí: de tu ley no me he apartado.
52 Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
Acordéme, o! Jehová, de tus juicios antiguos, y me consolé.
53 Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
Temblor me tomó a causa de los impíos, que dejan tu ley.
54 Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
Canciones me son tus estatutos en la casa de mis peregrinaciones.
55 Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
Acordéme en la noche de tu nombre, o! Jehová, y guardé tu ley.
56 Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
Esto tuve, porque guardaba tus mandamientos.
57 Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
Mi porción, o! Jehová, dije, será guardar tus palabras.
58 Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.
En tu presencia supliqué de todo corazón: ten misericordia de mí según tu dicho.
59 Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
Consideré mis caminos, y torné mis pies a tus testimonios.
60 Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
Apresuréme, y no me detuve, a guardar tus mandamientos.
61 Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
Compañías de impíos me han saqueado: mas no me he olvidado de tu ley.
62 O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
A media noche me levantaré a alabarte sobre los juicios de tu justicia.
63 Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.
Compañero soy yo a todos los que te temieren; y guardaren tus mandamientos.
64 Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.
De tu misericordia, o! Jehová, está llena la tierra: tus estatutos enséñame.
65 Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.
Bien has hecho con tu siervo, o! Jehová, conforme a tu palabra.
66 Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
Bondad de sentido, y sabiduría enséñame, porque a tus mandamientos he creído.
67 Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.
Antes que fuera humillado, yo erraba: mas ahora tu palabra guardo.
68 Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
Bueno eres tú, y bienhechor: enséñame tus estatutos.
69 Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.
Compusieron sobre mí mentira los soberbios: mas yo de todo corazón guardaré tus mandamientos.
70 Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
Engrosóse su corazón como sebo: mas yo en tu ley me he deleitado.
71 K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.
Bueno me es haber sido humillado, para que aprenda tus estatutos.
72 Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
Mejor me es la ley de tu boca, que millares de oro y de plata.
73 Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,
Tus manos me hicieron, y me compusieron: házme entender, y aprenderé tus mandamientos.
74 Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.
Los que te temen, me verán, y se alegrarán; porque a tu palabra he esperado.
75 Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.
Conozco, o! Jehová, que tus juicios son justicia, y que con verdad me afligiste.
76 Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.
Sea ahora tu misericordia para consolarme, conforme a lo que has dicho a tu siervo.
77 Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.
Vénganme tus misericordias, y viva; porque tu ley es mis delicias.
78 Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.
Sean avergonzados los soberbios, porque sin causa me han calumniado: yo empero meditaré en tus mandamientos.
79 Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
Tórnense a mí los que te temen, y saben tus testimonios.
80 Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
Sea mi corazón perfecto en tus estatutos; porque no sea avergonzado.
81 Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
Desfalleció de deseo mi alma por tu salud, esperando a tu palabra.
82 Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
Desfallecieron mis ojos por tu dicho, diciendo: ¿Cuándo me consolarás?
83 Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
Porque estoy como el odre al humo: mas no he olvidado tus estatutos.
84 Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
¿Cuántos son los días de tu siervo? ¿cuándo harás juicio contra los que me persiguen?
85 Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
Los soberbios me han cavado hoyos: mas no según tu ley.
86 Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
Todos tus mandamientos son verdad, sin causa me persiguen, ayúdame.
87 Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
Casi me han consumido por tierra: mas yo no he dejado tus mandamientos.
88 Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
Conforme a tu misericordia vivifícame; y guardaré los testimonios de tu boca.
89 Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
Para siempre, o! Jehová, permanece tu palabra en los cielos.
90 Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
Por generación y generación es tu verdad: tú afirmaste la tierra, y persevera.
91 Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
Por tu ordenación perseveran hasta hoy; porque todas ellas son tus siervos.
92 Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
Si tu ley no hubiese sido mis delicias, ya hubiera perecido en mi aflicción.
93 Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
Nunca jamás me olvidaré de tus mandamientos; porque con ellos me has vivificado.
94 Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
Tuyo soy yo, guárdame; porque tus mandamientos he buscado.
95 Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
Los impíos me han aguardado para destruirme: mas yo entenderé en tus testimonios.
96 Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
A toda perfección he visto fin: ancho es tu mandamiento en gran manera.
97 Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
¡Cuánto he amado tu ley! todo el día ella es mi meditación.
98 Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
Más que mis enemigos me has hecho sabio con tus mandamientos; porque me son eternos.
99 Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
Más que todos mis enseñadores he entendido; porque tus testimonios han sido mi meditación.
100 I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
Más que los viejos he entendido: porque he guardado tus mandamientos.
101 Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
De todo mal camino detuve mis pies, para guardar tu palabra.
102 Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
De tus juicios no me aparté; porque tú me enseñaste.
103 Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
¡Cuán dulces han sido a mi paladar tus palabras! más que la miel a mi boca.
104 Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
De tus mandamientos, he adquirido entendimiento; por tanto he aborrecido todo camino de mentira.
105 Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
Lámpara es a mis pies tu palabra, y lumbre a mi camino.
106 Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
Juré, y afirmé, de guardar los juicios de tu justicia.
107 Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
Afligido estoy en gran manera, o! Jehová: vivifícame conforme a tu palabra.
108 Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
Los sacrificios voluntarios de mi boca, ruégote, o! Jehová, que te sean agradables; y enséñame tus juicios.
109 Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
Mi alma está en mi palma de continuo: mas de tu ley no me he olvidado.
110 Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
Los impíos me pusieron lazo: empero yo no me desvié de tus mandamientos.
111 Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.
Por heredad he tomado tus testimonios para siempre; porque son el gozo de mi corazón.
112 Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.
Mi corazón incliné a hacer tus estatutos de continuo hasta el fin.
113 Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
Las cautelas aborrezco, y tu ley he amado.
114 Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
Mi escondedero y mi escudo eres tú, a tu palabra he esperado.
115 Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.
Apartáos de mí los malignos, y guardaré los mandamientos de mi Dios.
116 Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.
Susténtame conforme a tu palabra, y viviré, y no me avergüences de mi esperanza.
117 Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.
Sosténme, y seré salvo; y deleitarme he en tus estatutos siempre.
118 Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.
Tú atropellaste a todos los que yerran de tus estatutos; porque mentira es su engaño.
119 Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.
Como escorias hiciste deshacer a todos los impíos de la tierra: por tanto yo he amado tus testimonios.
120 Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
Mi carne se ha erizado de temor de ti; y de tus juicios he tenido miedo.
121 Ajin Činím soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
Juicio y justicia he hecho: no me dejes a mis opresores.
122 Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.
Responde por tu siervo para bien: no me hagan violencia los soberbios.
123 Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.
Mis ojos desfallecieron por tu salud, y por el dicho de tu justicia.
124 Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.
Haz con tu siervo según tu misericordia; y enséñame tus estatutos.
125 Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.
Tu siervo soy yo; dáme entendimiento, para que sepa tus testimonios.
126 Časť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
Tiempo es de hacer, o! Jehová: disipado han tu ley.
127 Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.
Por tanto yo he amado tus mandamientos más que el oro, y más que el oro muy puro.
128 A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
Por tanto todos los mandamientos de todas las cosas estimé rectos: todo camino de mentira aborrecí.
129 Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
Maravillosos son tus testimonios; por tanto los ha guardado mi alma.
130 Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
El principio de tus palabras alumbra: hace entender a los simples.
131 Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
Mi boca abrí y suspiré; porque deseaba tus mandamientos.
132 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.
Mira a mí, y ten misericordia de mí: como acostumbras con los que aman tu nombre.
133 Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.
Ordena mis pasos con tu palabra; y ninguna iniquidad se enseñoree de mí.
134 Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
Redímeme de la violencia de los hombres; y guardaré tus mandamientos.
135 Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.
Haz que tu rostro resplandezca sobre tu siervo; y enséñame tus estatutos.
136 Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.
Ríos de aguas descendieron de mis ojos; porque no guardaban tu ley.
137 Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
Justo eres tú, o! Jehová, y rectos tus juicios.
138 Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
Encargáste la justicia, es a saber, tus testimonios, y tu verdad.
139 Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
Mi zelo me ha consumido; porque mis enemigos se olvidaron de tus palabras.
140 Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
Afinada es tu palabra en gran manera; y tu siervo la ama.
141 Maličký a opovržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
Pequeño soy yo y desechado: mas no me he olvidado de tus mandamientos.
142 Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
Tu justicia es justicia eterna; y tu ley verdad.
143 Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
Aflicción y angustia me hallaron: mas tus mandamientos fueron mis delicias.
144 Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
Justicia eterna son tus testimonios: dáme entendimiento, y viviré.
145 Koph Z celého srdce volám, vyslyšiž mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
Clamé con todo mi corazón: respóndeme Jehová, y guardaré tus estatutos.
146 K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
Clamé a ti; sálvame, y guardaré tus testimonios.
147 Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
Previne al alba y clamé, esperé tu palabra.
148 Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
Previnieron mis ojos las veladas, para meditar en tus palabras.
149 Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
Oye mi voz conforme a tu misericordia, o! Jehová: vivifícame conforme a tu juicio.
150 Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
Acercáronse los que me persiguen a la maldad: alejáronse de tu ley.
151 Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
Cercano estás tú, Jehová, y todos tus mandamientos son verdad.
152 Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
Ya ha mucho que he entendido de tus mandamientos, que para siempre los fundaste.
153 Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.
Mira mi aflicción, y escápame; porque de tu ley no me he olvidado,
154 Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
Pleitea mi pleito, y redímeme: vivifícame con tu palabra.
155 Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.
Lejos está de los impíos la salud; porque no buscan tus estatutos.
156 Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
Muchas son tus misericordias, o! Jehová: vivifícame conforme a tus juicios.
157 Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.
Muchos son mis persiguidores y mis enemigos; mas de tus testimonios no me he apartado.
158 Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.
Veía a los prevaricadores, y carcomíame; porque no guardaban tus palabras.
159 Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.
Mira, o! Jehová, que amo tus mandamientos: vivifícame conforme a tu misericordia.
160 Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.
El principio de tu palabra es verdad; y eterno todo juicio de tu justicia.
161 Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
Príncipes me han perseguido sin causa: mas de tus palabras tuvo miedo mi corazón.
162 Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
Regocíjome yo sobre tu palabra, como el que halla muchos despojos.
163 Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
La mentira aborrezco, y abomino; tu ley amo.
164 Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
Siete veces al día te alabo sobre los juicios de tu justicia.
165 Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
Mucha paz tienen los que aman tu ley; y no hay para ellos tropezón.
166 Očekávám na spasení tvé, Hospodine, a přikázaní tvá vykonávám.
Tu salud he esperado, o! Jehová; y tus mandamientos he practicado.
167 Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
Mi alma ha guardado tus testimonios; y en gran manera los he amado.
168 Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.
Guardado he tus mandamientos, y tus testimonios; porque todos mis caminos están delante de ti.
169 Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.
Acérquese mi clamor delante de ti, o! Jehová: dáme entendimiento conforme a tu palabra.
170 Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.
Venga mi oración delante de ti: escápame conforme a tu dicho.
171 I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.
Mis labios rebosarán alabanza, cuando me enseñares tus estatutos.
172 Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.
Hablará mi lengua tus palabras; porque todos tus mandamientos son justicia.
173 Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.
Sea tu mano en mi socorro; porque tus mandamientos he escogido.
174 Toužím po spasení tvém, Hospodine, a zákon tvůj jest rozkoš má.
Deseado he tu salud, o! Jehová; y tu ley es mis delicias.
175 Živa bude duše má, a bude tě chváliti, a soudové tvoji budou mi na pomoc.
Viva mi alma, y alábete; y tus juicios me ayuden.
176 Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.
Yo me perdí, como oveja que se pierde: busca a tu siervo, porque no me he olvidado de tus mandamientos.
