Žalmy 119
1 Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.
ALEF Blagoslovljeni so neomadeževani na poti, ki hodijo v Gospodovi postavi.
2 Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.
Blagoslovljeni so tisti, ki ohranjajo njegova pričevanja in ki ga iščejo z vsem srcem.
3 Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
Tudi ne počno krivičnosti; hodijo po njegovih poteh.
4 Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
Ti si nam ukazal, da se marljivo držimo tvojih predpisov.
5 Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
Oh, da bi bile moje poti usmerjene, da se držim tvojih zakonov!
6 Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
Potem ne bom osramočen, ko se oziram k vsem tvojim zapovedim.
7 Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.
Hvalil te bom z iskrenostjo srca, ko se bom učil tvojih pravičnih sodb.
8 Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
Držal se bom tvojih zakonov; o ne zapusti me popolnoma.
9 Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
BET S čim naj mladenič očisti svojo pot? S tem, da je pozoren nanjo, glede na tvojo besedo.
10 Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
S svojim celotnim srcem te iščem; o ne pusti me oddaljiti se od tvojih zapovedi.
11 V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
Tvojo besedo sem skril v svoje srce, da ne bi grešil zoper tebe.
12 Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
Blagoslovljen si ti, oh Gospod; úči me svojih zakonov.
13 Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
S svojimi ustnicami sem oznanjal vse sodbe tvojih ust.
14 Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
Veselil sem se na poti tvojih pričevanj, toliko kakor v vseh tvojih bogastvih.
15 O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
Premišljeval bom o tvojih predpisih in se oziral k tvojim potem.
16 V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
Razveseljeval se bom v tvojih zakonih. Ne bom pozabil tvoje besede.
17 Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.
GIMEL Radodarno ravnaj s svojim služabnikom, da bom lahko živel in se držal tvoje besede.
18 Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
Odpri moje oči, da bom lahko gledal čudovite besede iz tvoje postave.
19 Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
Jaz sem tujec na zemlji; svojih zapovedi ne skrivaj pred menoj.
20 Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
Moja duša slabi zaradi hrepenenja, ki ga ima ob vseh časih do tvojih sodb.
21 Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
Oštel si ponosne, ki so prekleti, ki zaidejo od tvojih zapovedi.
22 Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
Odstrani od mene grajo in zaničevanje, kajti držal sem se tvojih pričevanj.
23 Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.
Tudi princi so sedeli in govorili zoper mene, toda tvoj služabnik je premišljeval o tvojih zakonih.
24 Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
Tvoja pričevanja so tudi moje veselje in moji svetovalci.
25 Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
DALET Moja duša se lepi na prah, oživi me glede na svojo besedo.
26 Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.
Oznanil sem svoje poti in ti si me slišal; úči me svojih zakonov.
27 Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.
Daj mi razumeti pot tvojih predpisov; tako bom govoril o tvojih čudovitih delih.
28 Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
Moja duša se topi zaradi potrtosti; okrepi me glede na svojo besedo.
29 Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
Od mene odstrani lažnivo pot in mi milostno podéli svojo postavo.
30 Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
Izbral sem pot resnice, tvoje sodbe sem položil pred seboj.
31 Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
Prijel sem se tvojih pričevanj, oh Gospod; ne izroči me v sramoto.
32 Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
Tekel bom pot tvojih zapovedi, ko boš razširil moje srce.
33 He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.
HE Úči me, oh Gospod, pot tvojih zakonov in tega se bom držal do konca.
34 Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
Daj mi razumevanje in bom čuval tvojo postavo; da, obeleževal jo bom s svojim celotnim srcem.
35 Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
Stôri mi, da grem po stezi tvojih zapovedi, kajti v tem se razveseljujem.
36 Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
Nagni moje srce k tvojim pričevanjem, ne pa k pohlepnosti.
37 Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
Odvrni moje oči od gledanja praznih reči in oživi me na svoji poti.
38 Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
Utrdi svojo besedo svojemu služabniku, ki je vdan tvojemu strahu.
39 Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
Odvrni mojo grajo, ki se je bojim, kajti tvoje sodbe so dobre.
40 Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
Glej, hrepenel sem za tvojimi predpisi. Oživi me v svoji pravičnosti.
41 Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
VAV Naj tvoja usmiljenja pridejo tudi k meni, oh Gospod, celó tvoja rešitev duše, glede na tvojo besedo.
42 Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
Tako bom imel kaj odgovoriti tistemu, ki me graja, kajti zaupam v tvojo besedo.
43 A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
Besede resnice pa ne vzemi popolnoma iz mojih ust, kajti [potrpežljivo] sem upal v tvoje sodbe.
44 I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
Tako se bom nenehno držal tvoje postave, na veke vekov.
45 A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
Hodil bom na prostosti, kajti iščem tvoje predpise.
46 Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
Tudi pred kralji bom govoril o tvojih pričevanjih in ne bom osramočen.
47 Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
Razveseljeval se bom v tvojih zapovedih, ki sem jih vzljubil.
48 Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
Tudi svoje roke bom dvignil k tvojim zapovedim, ki sem jih vzljubil in premišljeval bom o tvojih zakonih.
49 Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
ZAJIN Spomni se besede svojemu služabniku, na osnovi katere si mi storil, da upam.
50 Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
To je moja tolažba v moji stiski, kajti tvoja beseda me je oživila.
51 Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
Ponosni so me imeli silno v posmeh, vendar se nisem nagnil od tvoje postave.
52 Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
Spomnil sem se tvojih sodb od davnine, oh Gospod in se potolažil.
53 Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
Polastila se me je groza zaradi zlobnih, ki zapuščajo tvojo postavo.
54 Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
Tvoji zakoni so bili moje pesmi v hiši mojega popotovanja.
55 Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
Ponoči sem se spominjal tvojega imena, oh Gospod in se držal tvoje postave.
56 Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
To sem imel, ker sem se držal tvojih predpisov.
57 Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
HET »Ti si moj delež, oh Gospod.« Rekel sem, da bom ohranjal tvoje besede.
58 Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.
S svojim celotnim srcem sem milo prosil tvojo naklonjenost; bodi mi usmiljen glede na svojo besedo.
59 Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
Mislil sem na svoje poti in svoja stopala sem obrnil k tvojim pričevanjem.
60 Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
Podvizal sem se in nisem odlašal, da se držim tvojih zapovedi.
61 Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
Vezi zlobnih so me oropale, toda nisem pozabil tvoje postave.
62 O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
Opolnoči bom vstajal, da se ti zahvaljujem zaradi tvojih pravičnih sodb.
63 Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.
Jaz sem družabnik vseh teh, ki se te bojijo in teh, ki se držijo tvojih predpisov.
64 Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.
Zemlja, oh Gospod, je polna tvojega usmiljenja; úči me svojih zakonov.
65 Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.
TET Dobro si storil s svojim služabnikom, oh Gospod, glede na svojo besedo.
66 Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
Úči me dobre sodbe in spoznanja, kajti veroval sem tvojim zapovedim.
67 Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.
Preden sem bil užaloščen, sem zašel, toda sedaj sem se držal tvoje besede.
68 Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
Ti si dober in delaš dobro; úči me svojih zakonov.
69 Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.
Ponosni so zoper mene kovali laž, toda tvojih predpisov se bom držal s svojim celotnim srcem.
70 Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
Njihovo srce je tako rejeno kakor mast, toda jaz se razveseljujem v tvoji postavi.
71 K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.
Dobro je zame, da sem bil užaloščen, da se lahko učim tvojih zakonov.
72 Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
Postava tvojih ust mi je boljša kakor tisoči zlata in srebra.
73 Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,
JOD Tvoje roke so me naredile in me oblikovale; daj mi razumevanje, da se lahko učim tvojih zapovedi.
74 Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.
Tisti, ki se te bojijo, bodo veseli, ko me vidijo, kajti upal sem v tvojo besedo.
75 Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.
Vem, oh Gospod, da so tvoje sodbe pravične in da si me ti v zvestobi užalostil.
76 Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.
Prosim te, naj bo tvoja usmiljena prijaznost za mojo tolažbo, glede na svojo besedo svojemu služabniku.
77 Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.
Naj tvoja nežna usmiljenja pridejo k meni, da bom lahko živel, kajti tvoja postava je moja naslada.
78 Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.
Naj bodo ponosni osramočeni, kajti brez razloga so sprevrženo ravnali z menoj, toda jaz bom premišljeval o tvojih predpisih.
79 Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
Naj se tisti, ki se te bojijo, obrnejo k meni in tisti, ki so spoznali tvoja pričevanja.
80 Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
Naj bo moje srce brez graje v tvojih zakonih, da ne bom osramočen.
81 Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
KAF Moja duša slabi zaradi tvoje rešitve duše, toda jaz upam v tvojo besedo.
82 Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
Moje oči pešajo zaradi tvoje besede, rekoč: »Kdaj me boš potolažil?«
83 Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
Kajti postal sem podoben mehu v dimu, vendar ne pozabljam tvojih zakonov.
84 Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
Koliko je dni tvojega služabnika? Kdaj boš izvršil sodbo na tistih, ki me preganjajo?
85 Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
Ponosni, ki niso po tvoji postavi, so zame kopáli jame.
86 Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
Vse tvoje zapovedi so zanesljive; po krivem me preganjajo, pomagaj mi.
87 Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
Na zemlji so me skoraj požrli, toda jaz nisem zapustil tvojih predpisov.
88 Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
Oživi me po svoji ljubeči skrbnosti, tako se bom držal pričevanja tvojih ust.
89 Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
LAMED Na veke, oh Gospod, je tvoja beseda utrjena na nebu.
90 Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
Tvoja zvestoba je za vse rodove; utrdil si zemljo in ta ostaja.
91 Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
Danes nadaljujejo glede na tvoje odredbe, kajti vsi so tvoji služabniki.
92 Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
Če ne bi bila tvoja postava moje naslade, potem bi v svoji stiski propadel.
93 Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
Nikoli ne bom pozabil tvojih predpisov, kajti oživil si me.
94 Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
Jaz sem tvoj, reši me, kajti iskal sem tvoje predpise.
95 Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
Zlobni so čakali name, da me uničijo, toda jaz bom preudarjal tvoja pričevanja.
96 Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
Videl sem konec vse popolnosti, toda tvoja zapoved je silno široka.
97 Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
MEM Oh kako ljubim tvojo postavo! Ona je ves dan moje premišljevanje.
98 Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
Zaradi svojih zapovedi si me naredil modrejšega od mojih sovražnikov, kajti one so vedno z menoj.
99 Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
Imam več razumevanja kakor vsi moji učitelji, kajti tvoja pričevanja so moje premišljevanje.
100 I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
Razumem več kakor starci, ker se držim tvojih predpisov.
101 Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
Svoja stopala sem zadržal pred vsako zlo potjo, da bi lahko obdržal tvojo besedo.
102 Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
Nisem odšel od tvojih sodb, kajti ti si me učil.
103 Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
Kako sladke so tvoje besede mojemu okusu! Da, slajše kakor med mojim ustom.
104 Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
Skozi tvoje predpise prejemam razumevanje, zato sovražim vsako napačno pot.
105 Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
NUN Tvoja beseda je svetilka mojim stopalom in svetloba moji stezi.
106 Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
Prisegel sem in to bom opravil, da se bom držal tvojih pravičnih sodb.
107 Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
Zelo sem užaloščen. Oživi me, oh Gospod, glede na svojo besedo.
108 Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
Rotim te, sprejmi prostovoljne daritve mojih ust, oh Gospod in uči me svojih sodb.
109 Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
Moja duša je nenehno v moji roki, vendar ne pozabljam tvoje postave.
110 Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
Zlobni so zame položili zanko, vendar nisem zašel od tvojih predpisov.
111 Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.
Tvoja pričevanja sem vzel kot dediščino na veke, kajti ta so veselje mojega srca.
112 Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.
Svoje srce sem nagnil, da vedno izpolnjujem tvoje zakone, celo do konca.
113 Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
SAMEH Sovražim prazne misli, toda ljubim tvojo postavo.
114 Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
Ti si moje skrivališče in moj ščit; upam v tvojo besedo.
115 Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.
Odidite od mene, vi hudodelci, kajti držal se bom zapovedi svojega Boga.
116 Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.
Podpiraj me glede na svojo besedo, da bom lahko živel in zaradi svojega upanja naj ne bom osramočen.
117 Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.
Dvigni me in bom varen in nenehno se bom oziral k tvojim zakonom.
118 Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.
Pomendral si vse tiste, ki so zašli od tvojih zakonov, kajti njihova prevara je neresnica.
119 Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.
Vse zlobneže zemlje daješ na stran kakor žlindro, zato ljubim tvoja pričevanja.
120 Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
Moje meso trepeta zaradi strahu pred teboj in bojim se tvojih sodb.
121 Ajin Činím soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
AJIN Storil sem sodbo in pravico; ne prepusti me mojim zatiralcem.
122 Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.
Bodi pôrok za svojega služabnika v dobro; naj me ponosni ne zatirajo.
123 Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.
Moje oči pešajo zaradi tvoje rešitve duše in zaradi besede tvoje pravičnosti.
124 Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.
S svojim služabnikom postopaj glede na svoje usmiljenje in uči me svojih zakonov.
125 Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.
Jaz sem tvoj služabnik; daj mi razumevanje, da bom lahko spoznal tvoja pričevanja.
126 Časť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
Čas je zate, Gospod, da delaš, kajti razveljavili so tvojo postavo.
127 Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.
Zato ljubim tvoje zapovedi bolj kakor zlato, da, bolj kakor čisto zlato.
128 A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
Zatorej spoštujem vse tvoje predpise glede vseh stvari, da so pravilni; in sovražim vsako napačno pot.
129 Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
PE Tvoja pričevanja so čudovita, zatorej se jih moja duša drži.
130 Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
Vstop tvojih besed daje svetlobo, to daje razumevanje preprostemu.
131 Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
Odprl sem svoja usta in trepetal, kajti hrepenel sem za tvojimi zapovedmi.
132 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.
Poglej name in bodi mi usmiljen, kakor ravnaš s tistimi, ki ljubijo tvoje ime.
133 Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.
Odredi moje korake po svoji besedi in nobena krivičnost naj nima gospostva nad menoj.
134 Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
Osvobodi me pred človeškim zatiranjem; tako se bom držal tvojih predpisov.
135 Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.
Stôri, da tvoj obraz sveti nad tvojim služabnikom in úči me svojih zakonov.
136 Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.
Reke vodá iztekajo [iz] mojih oči, ker se ne držijo tvoje postave.
137 Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
TSADE Pravičen si ti, oh Gospod in tvoje sodbe so iskrene.
138 Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
Tvoja pričevanja, ki si jih zapovedal, so iskrena in zelo zanesljiva.
139 Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
Moja gorečnost me je použila, ker so moji sovražniki pozabili tvoje besede.
140 Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
Tvoja beseda je zelo čista, zato jo tvoj služabnik ljubi.
141 Maličký a opovržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
Majhen sem in preziran, vendar ne pozabljam tvojih predpisov.
142 Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
Tvoja pravičnost je večna pravičnost in tvoja postava je resnica.
143 Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
Stiska in tesnoba sta se me polastili, vendar so tvoje zapovedi moje naslade.
144 Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
Pravičnost tvojih pričevanj je večna; daje mi razumevanje in jaz bom živel.
145 Koph Z celého srdce volám, vyslyšiž mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
KOF Klical sem z vsem svojim celotnim srcem; usliši me, oh Gospod, držal se bom tvojih zakonov.
146 K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
Klical sem k tebi; reši me in držal se bom tvojih pričevanj.
147 Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
Slutil sem svitanje jutra in klical; upal sem v tvojo besedo.
148 Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
Moje oči so slutile nočne straže, da bi lahko premišljeval v tvoji besedi.
149 Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
Prisluhni mojemu glasu glede na svojo ljubečo skrbnost, oh Gospod; oživi me glede na svojo sodbo.
150 Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
Približali so se tisti, ki sledijo vragoliji; daleč so od tvoje postave.
151 Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
Ti si blizu, oh Gospod, in vse tvoje zapovedi so resnica.
152 Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
Glede tvojih pričevanj sem spoznal od davnine, da si jih ti utemeljil na veke.
153 Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.
REŠ Preudari mojo stisko in me osvobodi, kajti jaz ne pozabljam tvoje postave.
154 Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
Zagovarjaj mojo pravdo in me osvobodi; oživi me glede na svojo besedo.
155 Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.
Rešitev duš je daleč od zlobnih, kajti oni ne iščejo tvojih zakonov.
156 Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
Velika so tvoja nežna usmiljenja, oh Gospod; oživi me glede na tvoje sodbe.
157 Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.
Mnogo je mojih preganjalcev in mojih sovražnikov, vendar se ne nagnem od tvojih pričevanj.
158 Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.
Zagledal sem prestopnike in bil užaloščen, ker se niso držali tvoje besede.
159 Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.
Preudari kako ljubim tvoje predpise; oživi me, oh Gospod, glede na svojo ljubečo skrbnost.
160 Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.
Tvoja beseda je resnična od začetka in vsaka od tvojih pravičnih sodb traja večno.
161 Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
ŠIN Princi so me preganjali brez vzroka, toda moje srce stoji v strahospoštovanju pred tvojo besedo.
162 Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
Veselim se ob tvoji besedi kakor nekdo, ki najde velik plen.
163 Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
Sovražim in preziram lažnivost, toda ljubim tvojo postavo.
164 Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
Sedemkrat dnevno te hvalim zaradi tvojih pravičnih sodb.
165 Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
Velik mir imajo tisti, ki ljubijo tvojo postavo in nič jih ne bo prizadelo.
166 Očekávám na spasení tvé, Hospodine, a přikázaní tvá vykonávám.
Gospod, upal sem na tvojo rešitev duše in storil tvoje zapovedi.
167 Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
Moja duša je obdržala tvoja pričevanja in silno jih ljubim.
168 Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.
Držal sem se tvojih predpisov in tvojih pričevanj, kajti vse moje poti so pred teboj.
169 Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.
TAV Naj moj klic pride blizu predte, oh Gospod; daj mi razumevanje glede na svojo besedo.
170 Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.
Naj moja ponižna prošnja pride predte; osvobodi me glede na svojo besedo.
171 I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.
Moje ustnice bodo izgovarjale hvalo, ko si me učil svojih zakonov.
172 Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.
Moj jezik bo govoril o tvoji besedi, kajti vse tvoje zapovedi so pravičnost.
173 Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.
Tvoja roka naj mi pomaga, kajti izbral sem tvoje predpise.
174 Toužím po spasení tvém, Hospodine, a zákon tvůj jest rozkoš má.
Hrepenel sem za tvojo rešitvijo duše, oh Gospod in tvoja postava je moja naslada.
175 Živa bude duše má, a bude tě chváliti, a soudové tvoji budou mi na pomoc.
Naj moja duša živi in te bo hvalila in naj mi tvoje sodbe pomagajo.
176 Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.
Zašel sem kakor izgubljena ovca; išči svojega služabnika, kajti jaz ne pozabljam tvojih zapovedi.
