Žalmy 119
1 Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.
Svētīgi tie, kas nenoziedzīgi savos ceļos, kas staigā Tā Kunga bauslībā.
2 Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.
Svētīgi tie, kas Viņa liecības tur, kas no visas sirds Viņu meklē,
3 Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
Netaisnību nedara, bet staigā pa Viņa ceļiem.
4 Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
Tu esi pavēlējis, Tavus baušļus cieti sargāt.
5 Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
Kaut mani ceļi uz to vien dzītos, Tavus likumus sargāt.
6 Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
Kad es raudzīšos uz visiem Taviem baušļiem, tad netapšu kaunā.
7 Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.
Es Tev pateikšos ar skaidru sirdi, kad būšu mācījies Tavas taisnības tiesas.
8 Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
Es turēšu Tavus likumus; neatstāj mani pavisam.
9 Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
Kā jauneklis savu ceļu turēs šķīstu? Kad viņš turas pēc Taviem vārdiem.
10 Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
Es Tevi meklēju no visas sirds; neliec man nomaldīties no Taviem baušļiem.
11 V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
Es paturu Tavus vārdus savā sirdī, ka negrēkoju pret Tevi.
12 Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
Slavēts esi Tu, Kungs; māci man Tavus likumus.
13 Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
Ar savām lūpām es izteikšu visas Tavas mutes tiesas.
14 Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
Es priecājos par Tavas liecības ceļu kā vien par kādu mantu.
15 O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
Es pārdomāju Tavas pavēles un ņemu vērā Tavus ceļus.
16 V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
Es priecājos par Taviem likumiem; Tavu vārdu es neaizmirstu.
17 Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.
Dari labu Savam kalpam, ka es dzīvoju un pasargu Tavu vārdu.
18 Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
Atdari manas acis, ka es uzlūkoju Tavas bauslības brīnumus.
19 Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
Es esmu svešinieks virs zemes; neapslēp priekš manis Tavus baušļus.
20 Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
Mana dvēsele ir satriekta caur ilgošanos pēc Tavām tiesām vienmēr.
21 Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
Tu rāji pārgalvjus, tos nolādētos, kas no Taviem baušļiem nomaldās.
22 Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
Novērs no manis kaunu un negodu, jo es turu Tavas liecības.
23 Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.
Kaut arī lieli kungi sēž un runā pret mani, bet Tavs kalps apdomā Tavus likumus.
24 Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
Tavas liecības ir mans prieks un padoms.
25 Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
Mana dvēsele līp pie pīšļiem; dari man dzīvu pēc Tava Vārda.
26 Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.
Es izteicu savus ceļus, un Tu mani paklausi; māci man Tavus likumus.
27 Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.
Liec man saprast Tavu likumu ceļus, ka es varu pārdomāt Tavus brīnumus.
28 Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
Mana dvēsele raud noskumusi; stiprini mani ar Tavu Vārdu.
29 Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
Novērs no manis viltības ceļu un dāvini man Tavu bauslību.
30 Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
Patiesības ceļu es esmu izredzējies, Tavas tiesas esmu licis savā priekšā.
31 Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
Es turos pie Tavām liecībām, ak Kungs, nepamet mani kaunā.
32 Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
Kad Tu manu sirdi atvieglini, tad es teku Tavas bauslības ceļu.
33 He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.
Māci man, Kungs, Tavu likumu ceļus, ka es tos pasargu līdz galam.
34 Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
Dod man saprašanu, ka es Tavu bauslību sargu un to turu no visas sirds.
35 Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
Vadi mani uz Tavas bauslības ceļu, jo pie tā man ir labs prāts.
36 Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
Loki manu sirdi pie Tavām liecībām, un ne pie mantu kārības.
37 Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
Nogriez manas acis, ka tās neskatās uz nelietību, dari mani dzīvu uz Tava ceļa.
38 Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
Apstiprini Savam kalpam Tavu vārdu, tiem par labu, kas Tevi bīstas.
39 Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
Novērs manu kaunu, par ko es bīstos, jo Tavas tiesas ir labas.
40 Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
Redzi, es mīlu Tavas pavēles; dari mani dzīvu pēc Tavas taisnības.
41 Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
Kungs, lai man nāk Tava žēlastība, Tava pestīšana pēc Tava vārda,
42 Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
Ka varu atbildēt savam mēdītājam, jo es paļaujos uz Tavu vārdu.
43 A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
Un neatrauj pavisam no manas mutes patiesības vārdu, jo es ceru uz Tavām tiesām.
44 I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
Es turēšu Tavu bauslību vienmēr, mūžīgi mūžam.
45 A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
Un es staigāšu bez bēdām, jo es meklēju Tavas pavēles.
46 Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
Par Tavām liecībām es runāšu ķēniņu priekšā un nepalikšu kaunā.
47 Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
Es priecājos par Taviem baušļiem, ko es mīlēju.
48 Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
Un es paceļu savas rokas pie Taviem baušļiem, ko es mīlēju, un pārdomāju Tavus likumus.
49 Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
Piemini Savam kalpam to vārdu, uz ko Tu man lieci cerēt.
50 Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
Šī ir mana iepriecināšana manās bēdās, jo Tava apsolīšana mani dara dzīvu.
51 Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
Pārgalvji mani apsmej pārlieku, bet es neatkāpjos no Tavas bauslības.
52 Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
Kungs, kad es pieminu Tavas tiesas no senlaikiem, tad topu iepriecināts.
53 Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
Lielas dusmas mani pārņēmušas to bezdievīgo dēļ, kas Tavu bauslību atstāj.
54 Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
Tava bauslība ir mana dziesma manas svešniecības namā.
55 Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
Kungs, naktī es pieminu Tavu vārdu un turu Tavu bausli.
56 Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
Tā ir mana manta, ka es turu Tavas pavēles.
57 Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
Tu, Kungs, esi mana daļa; es esmu solījis, turēt Tavus Vārdus.
58 Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.
Es Tevi pielūdzu no visas sirds; esi man žēlīgs pēc Tavas apsolīšanas.
59 Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
Es apdomāju savus ceļus un griežu savas kājas pie Tavām liecībām.
60 Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
Es steidzos un nekavējos, Tavus baušļus turēt.
61 Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
Bezdievīgie man apmetuši valgus, taču es neaizmirstu Tavu bauslību.
62 O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
Nakts vidū es ceļos, Tev pateikties par Tavas taisnības tiesām.
63 Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.
Es piebiedrojos visiem, kas Tevi bīstas, un visiem, kas tur Tavas pavēles.
64 Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.
Kungs, zeme ir pilna Tavas žēlastības; māci man Tavus likumus.
65 Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.
Tu dari labu Savam kalpam, ak Kungs, pēc Sava vārda.
66 Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
Māci man labu saprašanu un atzīšanu, jo es ticu Taviem baušļiem.
67 Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.
Pirms tapu pazemots, es alojos; bet nu es turu Tavu Vārdu.
68 Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
Tu esi labs un dari labu, māci man Tavus likumus.
69 Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.
Pārgalvji izperē melus pret mani, bet es turu Tavas pavēles no visas sirds.
70 Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
Viņu sirds ir bieza kā tauki, bet es priecājos par Tavu bauslību.
71 K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.
Labi man, ka esmu apbēdināts, lai mācos Tavus likumus.
72 Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
Tavas mutes bauslība man ir labāka nekā tūkstoši zelta un sudraba.
73 Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,
Tavas rokas mani radījušas un taisījušas; dari mani gudru, ka es mācos Tavus baušļus.
74 Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.
Kas Tevi bīstas, mani uzlūko un priecājās; jo es gaidu uz Taviem vārdiem.
75 Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.
Es zinu, Kungs, ka Tavas tiesas ir taisnas, un Tu mani esi pazemojis pēc Tavas uzticības.
76 Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.
Lai jel Tava žēlastība man ir par iepriecināšanu, tā kā Tu Savam kalpam esi solījis.
77 Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.
Lai Tava žēlastība man notiek, ka es dzīvoju, jo Tava bauslība ir mans prieks.
78 Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.
Lai top kaunā pārgalvji, kas mani ar meliem nospieduši; bet es pārdomāju Tavas pavēles.
79 Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
Lai pie manis griežas, kas Tevi bīstas, un kas pazīst Tavas liecības.
80 Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
Lai mana sirds ir skaidra pie Taviem likumiem, ka netopu kaunā.
81 Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
Manai dvēselei slāpst pēc Tavas pestīšanas; es ceru uz Taviem vārdiem.
82 Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
Manas acis ilgojās pēc Tavām apsolīšanām, ka es saku: kad Tu mani iepriecināsi?
83 Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
Jo es esmu kā ādas trauks dūmos; taču es neaizmirstu Tavus likumus.
84 Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
Cik tad Tavam kalpam dienu? Kad Tu turēsi sodu pār maniem vajātājiem?
85 Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
Pārgalvji man rok bedres, tie, kas neturas pēc Tavas bauslības.
86 Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
Visi Tavi baušļi ir patiesība; tie mani vajā ar meliem, - palīdzi man!
87 Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
Tie mani gandrīz iznīcinājuši virs zemes, bet es neesmu atstājis Tavas pavēles.
88 Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
Atspirdzini mani pēc Tavas žēlastības, tad es sargāšu Tavas mutes liecību.
89 Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
Kungs, Tavs vārds pastāv mūžīgi debesīs.
90 Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
Tava patiesība stāv līdz radu radiem. Tu zemi esi stiprinājis, ka tā stāv.
91 Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
Pēc Taviem likumiem tie vēl šodien stāv, jo viss Tev kalpo.
92 Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
Ja Tava bauslība nebūtu bijusi mans prieks, tad es jau sen būtu bojā gājis savās bēdās.
93 Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
Tavas pavēles es neaizmirsīšu ne mūžam, jo caur tām Tu mani esi atspirdzinājis.
94 Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
Tavs es esmu, atpestī mani; jo es meklēju Tavas pavēles.
95 Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
Bezdievīgie glūn uz mani, mani samaitāt, bet es lieku vērā Tavas liecības.
96 Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
Es esmu redzējis, ka ikvienam stiprumam ir gals, bet Tavs bauslis pastāv bez gala.
97 Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
Cik ļoti es mīlēju Tavu bauslību! To es pārdomāju ikdienas.
98 Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
Ar Saviem baušļiem Tu dari mani gudrāku pār maniem ienaidniekiem, jo tie (baušļi) ir mūžam pie manis.
99 Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
Es esmu vairāk izmācīts nekā visi mani mācītāji, jo es pārdomāju Tavas liecības.
100 I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
Es esmu prātīgāks nekā tie vecie, jo es turu Tavas pavēles.
101 Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
Es atrauju savu kāju no visiem blēžu ceļiem, ka es sargāju Tavu vārdu.
102 Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
Es neatkāpjos no Tavām tiesām, jo Tu mani māci.
103 Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
Cik saldi ir Tavi vārdi manai mutei, saldāki par medu manām lūpām!
104 Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
Caur Tavām pavēlēm es topu prātīgs, tādēļ es ienīstu visus viltus ceļus.
105 Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
Tavs vārds ir manas kājas spīdeklis un gaišums uz maniem ceļiem.
106 Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
Es esmu zvērējis un to turēšu stipri, ka es sargāšu Tavas taisnības tiesas.
107 Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
Es esmu ļoti apbēdināts, Kungs, atspirdzini mani pēc Tava vārda.
108 Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
Ak Kungs, lai Tev jel patīk manas mutes upuri, un māci man Tavas tiesas.
109 Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
Mana dvēsele stāv vienmēr manā rokā, taču es neaizmirstu Tavu bauslību.
110 Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
Bezdievīgie man liek valgus, taču es nealojos no Tavām pavēlēm.
111 Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.
Tavas liecības es turu par savu mantu mūžīgi, jo tās ir manas sirds līksmība.
112 Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.
Es griežu savu sirdi, darīt Tavus likumus mūžīgi līdz pat galam.
113 Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
Es ienīstu tos divprātīgos un mīlēju Tavu bauslību.
114 Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
Tu esi mans patvērums un manas priekšturamās bruņas; uz Tavu vārdu es gaidu.
115 Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.
Atstājaties no manis, jūs ļauna darītāji, ka es varu turēt sava Dieva baušļus.
116 Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.
Uzturi mani pēc Tava Vārda, ka es dzīvoju, un lai es kaunā netopu savā cerībā.
117 Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.
Stiprini mani, ka topu vesels, tad es skatīšos uz Taviem likumiem vienmēr.
118 Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.
Tu atmeti visus, kas no Taviem likumiem nomaldās; jo meli ir viņu viltus būšana.
119 Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.
Tu atmeti visus bezdievīgos virs zemes kā sārņus, tādēļ es mīļoju Tavas liecības.
120 Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
Es tā bīstos no Tevis, ka šaušalas pāriet pār manām miesām, un man ir bail no Tavām sodībām.
121 Ajin Činím soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
Es daru tiesu un taisnību; nenodod mani maniem varas darītājiem.
122 Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.
Aizstāvi Tu Savu kalpu uz labu, ka pārgalvji mani nepārvar.
123 Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.
Manas acis ilgojās pēc Tavas pestīšanas un pēc Tava taisnā vārda.
124 Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.
Dari pēc Savas žēlastības Savam kalpam un māci man Tavus likumus.
125 Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.
Es esmu Tavs kalps; dari man gudru, ka es atzīstu Tavas liecības.
126 Časť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
Laiks ir, ka Tas Kungs Savu darbu dara; tie lauzuši Tavu bauslību.
127 Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.
Tādēļ es mīļoju Tavu bauslību vairāk nekā zeltu un šķīstu zeltu.
128 A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
Tādēļ es turu visas pavēles par it taisnām; ikkatru viltus ceļu es ienīstu.
129 Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
Tavas liecības ir brīnišķas, tādēļ mana dvēsele tās tur.
130 Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
Kad Tavi Vārdi atveras, tad tie apgaismo un dara vientiesīgos gudrus.
131 Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
Savu muti es atdaru ilgodamies, jo Tavu baušļu man gribās.
132 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.
Griezies pie manis un esi man žēlīgs, kā Tu mēdzi darīt tiem, kas Tavu vārdu mīl.
133 Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.
Stiprini manus soļus iekš Taviem vārdiem, un lai ļaunums nevalda pār mani.
134 Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
Atpestī mani no cilvēku spaidiem, tad es turēšu Tavas pavēles.
135 Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.
Apgaismo Savu vaigu pār Savu kalpu un māci man Tavus likumus.
136 Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.
Manas acis izraud asaru upes, tāpēc ka netur Tavu bauslību.
137 Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
Kungs, Tu esi taisns un Tavas tiesas ir taisnas.
138 Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
Taisnībā Tu esi piekodinājis un lielā patiesībā Savas liecības.
139 Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
Mans karstums mani gandrīz nomācis, tāpēc ka mani pretinieki aizmirst Tavus vārdus.
140 Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
Tavi Vārdi ir ļoti šķīsti, un Tavs kalps tos mīļo.
141 Maličký a opovržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
Es esmu mazs un nievāts, bet Tavas pavēles es neaizmirstu.
142 Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
Tava taisnība ir taisnība mūžīgi, un Tava bauslība ir patiesība.
143 Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
Bēdas un bailes man uzgājušas, bet Tavi baušļi ir mans prieks.
144 Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
Tavu liecību taisnība ir mūžīga; liec man to saprast, tad es dzīvošu.
145 Koph Z celého srdce volám, vyslyšiž mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
Es saucu no visas sirds, paklausi mani, Kungs, tad es turēšu Tavus likumus.
146 K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
Es Tevi piesaucu, palīdzi man, ka turu Tavas liecības.
147 Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
Es nāku ar mazu gaismiņu un kliedzu; uz Tavu Vārdu es ceru.
148 Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
Agri manas acis mostas, pārdomāt Tavus Vārdus.
149 Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
Klausi manu balsi pēc Tavas žēlastības; Kungs, atspirdzini mani pēc Tavām tiesām.
150 Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
Kas dzenās pēc blēdības, tie laužās uz mani, tie atkāpjas tālu no Tavas bauslības.
151 Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
Kungs, Tu esi tuvu, un visi Tavi baušļi ir patiesība.
152 Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
No iesākuma es zinu, ka Tu Savas liecības esi stiprinājis uz mūžību.
153 Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.
Uzlūko manās bēdās un izglāb mani, jo Tavu bauslību es neaizmirstu.
154 Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
Iztiesā Tu manu tiesu un atpestī mani, atspirdzini mani pēc Taviem Vārdiem.
155 Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.
Pestīšana paliek tālu no bezdievīgiem, jo tie nemeklē Tavus likumus.
156 Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
Kungs, liela ir Tava apžēlošanās; atspirdzini mani pēc Tavām tiesām.
157 Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.
Daudz ir manu vajātāju un pretinieku; bet es neatkāpjos no Tavām liecībām.
158 Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.
Es redzu pārkāpējus, un man sāp, ka tie netur Tavus Vārdus.
159 Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.
Uzlūko, ka es Tavas pavēles mīļoju; ak Kungs, atspirdzini mani pēc Tavas žēlastības.
160 Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.
Tavs vārds visnotaļ ir patiesība, un visas Tavas taisnās tiesas paliek mūžīgi.
161 Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
Lieli kungi mani vajā bez vainas, bet mana sirds bīstas no Taviem Vārdiem.
162 Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
Es priecājos par Tavu Vārdu, kā kas dabūjis lielu laupījumu.
163 Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
Es ienīstu melus un turu tos par negantību; Tavu bauslību es mīļoju.
164 Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
Es Tevi teicu septiņkārt dienā par Tavām taisnām tiesām.
165 Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
Kas Tavu bauslību mīļo, tiem ir liels miers un tie nekur nepiedurās.
166 Očekávám na spasení tvé, Hospodine, a přikázaní tvá vykonávám.
Ak Kungs, es gaidu uz Tavu pestīšanu un daru pēc Taviem baušļiem.
167 Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
Mana dvēsele tur Tavas liecības, un es tās ļoti mīļoju,
168 Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.
Es pasargu Tavas pavēles un Tavas liecības, jo visi mani ceļi ir Tavā priekšā.
169 Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.
Ak Kungs, lai mana saukšana nāk priekš Tava vaiga! Dari mani gudru pēc Tava Vārda!
170 Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.
Lai mana sirds lūgšana nāk priekš Tava vaiga! Izglāb mani pēc Tava Vārda!
171 I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.
Manas lūpas teiktin teiks Tavu slavu, kad tu man māci Tavus likumus.
172 Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.
Mana mēle dziedās no Taviem vārdiem, jo visi Tavi baušļi ir taisnība.
173 Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.
Lai Tava roka man nāk palīgā, jo Tavas pavēles es esmu izredzējies.
174 Toužím po spasení tvém, Hospodine, a zákon tvůj jest rozkoš má.
Kungs, man gribās Tavas pestīšanas, un Tava bauslība ir mans prieks.
175 Živa bude duše má, a bude tě chváliti, a soudové tvoji budou mi na pomoc.
Lai dzīvo mana dvēsele, ka tā Tevi var teikt, un lai Tavas tiesas man palīdz.
176 Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.
Es maldos kā pazudusi avs, - meklē Savu kalpu, jo es neaizmirstu Tavas pavēles.
