Žalmy 119
1 Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.
Sælir eru þeir sem breyta í öllu eftir lögum Guðs.
2 Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.
Sælir eru þeir sem leita Guðs og gera vilja hans í hvívetna,
3 Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
þeir sem hafna málamiðlun við hið illa og ganga heilshugar á Guðs vegum.
4 Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
Þú, Drottinn, gafst okkur lög þín til þess að við hlýddum þeim
5 Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
– ó, hve ég þrái að breyta grandvarlega eftir þeim.
6 Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
Þá verð ég ekki til skammar, heldur hef hreinan skjöld.
7 Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.
Ég vil þakka þér leiðsögn þína og réttláta ögun, það hefur kennt mér að lifa lífinu rétt!
8 Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
Ég vil vera þér hlýðinn! Og þá veit ég að þú munt alls ekki yfirgefa mig.
9 Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
Hvernig getur ungt fólk lifað hreinu lífi? Með því að hlusta á orð þín og fara eftir þeim.
10 Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
Ég leitaði þín af öllu hjarta – láttu mig ekki villast burt frá boðum þínum.
11 V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
Ég hef íhugað orð þín af kostgæfni og varðveitt þau í hjarta mínu svo að þau verndi mig frá því að syndga.
12 Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
Lof sé þér Drottinn, kenndu mér lög þín.
13 Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
Ég fer með lög þín upphátt
14 Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
– þau veita mér meiri gleði en mikil auðæfi.
15 O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
Ég vil íhuga þau og hafa þau í heiðri.
16 V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
Ég gleðst yfir þeim og gleymi þeim ekki.
17 Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.
Leyfðu mér að lifa langa ævi, og læra að hlýða þér meir og meir.
18 Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
Opnaðu augu mín svo að ég sjái dásemdirnar í orði þínu.
19 Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
Ég er pílagrímur hér á jörðu – mikið vantar mig leiðsögn! Boðorð þín eru mér bæði leiðsögn og kort!
20 Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
Ég þrái fyrirmæli þín meira en orð fá lýst!
21 Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
Ávítaðu þá sem hafna boðum þínum. Þeir hafa kallað bölvun yfir sig.
22 Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
Láttu það ekki viðgangast að þeir spotti mig fyrir að hlýða þér.
23 Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.
Jafnvel þjóðhöfðingjar hallmæla mér, en samt vil ég halda lög þín.
24 Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
Lögmál þitt er mér bæði ljós og leiðsögn.
25 Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
Ég er bugaður maður, alveg kominn á kné. Lífgaðu mig með orði þínu!
26 Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.
Ég sagði þér áform mín og þú svaraðir mér. Skýrðu nú fyrir mér leiðsögn þína,
27 Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.
svo að ég skilji hvað þú vilt og upplifi dásemdir þínar.
28 Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
Ég græt af hryggð, hjarta mitt er bugað af sorg. Uppörvaðu mig og lífga með orðum þínum.
29 Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
Leiddu mig burt frá öllu illu. Hjálpaðu mér, óverðugum, að hlýða lögum þínum,
30 Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
því að ég hef valið að gera rétt.
31 Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
Ég held mér við boðorð þín og hlýði þeim vandlega. Drottinn, forðaðu mér frá öllu rugli.
32 Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
Ég vil kappkosta að fara eftir lögum þínum, því að þú hefur gert mig glaðan í sinni.
33 He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.
Segðu mér, Drottinn, hvað mér ber að gera og þá mun ég gera það.
34 Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
Ég vil hlýða þér af heilum hug svo lengi sem ég lifi.
35 Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
Ó, leiddu mig um réttan veg, – því hvað er betra en það?!
36 Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
Gefðu að ég hlýði reglum þínum, en leiti ekki eftir rangfengnum gróða.
37 Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
Snúðu huga mínum frá öllu öðru en því að fylgja þér. Lífgaðu mig, hresstu mig, svo að ég geti horft til þín.
38 Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
Minntu mig á það aftur og aftur að fyrirheit þín gilda fyrir mig! Já, ég treysti þér, heiðra þig og óttast!
39 Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
Þaggaðu niður háðið og spottið sem beint er að mér, því að lög þín eru góð og þeim fylgi ég.
40 Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
Ég þrái að hlýða þeim. Þess vegna, Drottinn, lífgaðu mig við!
41 Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
Þú lofaðir að frelsa mig! Miskunna mér nú í kærleika þínum,
42 Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
og þá mun ég geta svarað þeim sem spotta mig, því að orðum þínum treysti ég.
43 A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
Gef að ég gleymi aldrei orðum þínum og treysti alltaf þínum réttláta úrskurði.
44 I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
Þess vegna vil ég hlýða þér um aldur
45 A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
og ævi og njóta þess frelsis sem lög þín veita.
46 Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
Ég mun fræða konunga um gildi þeirra og þeir munu hlusta af áhuga og virðingu.
47 Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
Ég elska lög þín! Ég gleðst yfir boðum þínum!
48 Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
„Komið, komið til mín!“segi ég við þau; því að ég elska þau og þrái að íhuga þau.
49 Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
Drottinn, gleymdu ekki fyrirheitum þeim sem þú gafst mér, þjóni þínum, – þau eru það sem ég treysti á.
50 Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
Þau eru styrkur minn þegar á móti blæs – þau hressa mig og lífga!
51 Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
Ofstopamenn spotta mig fyrir hlýðni mína við Guð, en ég læt ekki haggast.
52 Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
Allt frá því ég var barn hef ég leitast við að hlýða þér, orð þín hafa verið mér huggun.
53 Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
Ég reiðist hinum óguðlegu, þeim sem hafna og fyrirlíta lög þín.
54 Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
Því að þessi lög hafa verið uppspretta gleði minnar alla ævi.
55 Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
Um nætur hugsa ég til þín Drottinn og minnist laga þinna.
56 Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
Það hefur veitt mér mikla blessun að halda fyrirmæli þín.
57 Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
Drottinn, þú ert minn og ég hef ákveðið að hlýða orðum þínum.
58 Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.
Ég þrái blessun þína af öllu hjarta. Miskunna mér eins og þú lofaðir mér.
59 Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
Þegar ég sá að ég var á rangri leið,
60 Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
snéri ég við og flýtti mér aftur til þín.
61 Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
Óguðlegir menn hafa reynt að tæla mig til syndar, en ég er staðráðinn í að hlýða lögum þínum.
62 O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
Um miðnætti rís ég upp og þakka þér þín réttlátu ákvæði.
63 Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.
Sá er bróðir minn sem óttast og treystir Drottni og hlýðir orðum hans.
64 Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.
Ó, Drottinn, jörðin er full af miskunn þinni! Kenndu mér lög þín!
65 Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.
Drottinn, blessun þín umlykur mig, eins og þú hafðir lofað mér.
66 Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
Kenndu mér góð hyggindi og þekkingu, því að lög þín vísa mér veginn.
67 Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.
Áður var ég reikull, þar til þú refsaðir mér, en nú hlýði ég þér með glöðu geði.
68 Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
Þú ert góður og gerir aðeins gott, hjálpaðu mér að fylgja leiðsögn þinni.
69 Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.
Ofstopamenn hafa spunnið upp lygar um mig, en málið er, að ég hlýði lögum þínum af öllu hjarta.
70 Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
Þeir eru tilfinningalausir, skilja ekkert, en ég elska þig og fylgi orðum þínum.
71 K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.
Hirting þín var það besta sem fyrir mig gat komið, því að hún beindi augum mínum að lögum þínum.
72 Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
Lög þín eru mér meira virði en hrúgur af gulli og silfri!
73 Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,
Þú, Drottinn, ert skapari minn, gefðu mér vit til að halda lög þín.
74 Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.
Allir þeir sem óttast og elska þig, taka mér vel, þeir sjá að einnig ég treysti orðum þínum.
75 Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.
Ég veit, Drottinn, að ákvarðanir þínar eru réttar og að úrskurðir þínir gerðu mér gott.
76 Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.
Huggaðu mig með miskunn þinni, eins og þú lofaðir mér.
77 Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.
Umvef mig náð þinni svo að ég haldi lífi. Lög þín eru unun mín.
78 Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.
Lát hina stoltu verða til skammar, þá sem beita mig brögðum. En ég vil íhuga fyrirmæli þín.
79 Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
Láttu þá sem treysta þér, þá sem heiðra þig, koma til mín og við munum ræða lög þín.
80 Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
Gefðu mér náð til að þóknast vilja þínum svo að ég verði aldrei til skammar.
81 Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
Ég þrái hjálp þína af öllu hjarta! Þú lofaðir að hjálpa mér!
82 Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
Ég einblíni á þig, bíð eftir því að sjá loforð þitt rætast. Hvenær ætlar þú að hugga mig með hjálp þinni?
83 Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
Ég er eins og hrukkóttur vínbelgur, skorpinn af reyk, uppgefinn af að bíða. Samt held ég fast við lög þín og hlýði þeim.
84 Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
Hve lengi verð ég að bíða þess að þú refsir ofsækjendum mínum?
85 Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
Ofstopamenn sem hata sannleika þinn og lög hafa grafið mér gryfju.
86 Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
Lygi þeirra hefur komið mér í mikinn vanda. Þú elskar sannleikann, hjálpaðu mér!
87 Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
Þeir höfðu næstum gert út af við mig, en ég neitaði að láta undan og óhlýðnast lögum þínum.
88 Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
Láttu mig halda lífi sakir miskunnar þinnar og ég mun halda áfram að fara eftir boðum þínum.
89 Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
Drottinn, á himnum stendur orð þitt óhaggað um eilífð.
90 Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
Trúfesti þín nær frá kynslóð til kynslóðar, hún stendur óhögguð eins og jörðin sem þú hefur skapað.
91 Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
Hún varir samkvæmt orðum þínum. Allir hlutir lúta þér.
92 Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
Ég hefði örvænt og farist ef lögmál þitt hefði ekki verið unun mín.
93 Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
Ég mun aldrei yfirgefa lög þín, í þeim fann ég lífsgleði og góða heilsu.
94 Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
Ég tilheyri þér! Ég bið þig, varðveittu mig! Ég vil breyta eftir orðum þínum.
95 Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
Óguðlegir bíða færis til að drepa, en ég íhuga loforð þín og reglur.
96 Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
Ekkert er fullkomið í þessum heimi nema eitt – orð þín.
97 Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
Ég elska þau! Ég íhuga þau liðlangan daginn.
98 Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
Þau hafa gert mig vitrari en óvini mína, veitt mér leiðsögn gegnum lífið.
99 Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
Ég er orðinn hyggnari en allir kennarar mínir, því að ég íhuga reglur þínar,
100 I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
skynsamari en öldungar, því að ég held fyrirmæli þín.
101 Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
Ég hef hafnað vegum illskunnar, því að ég vil vera hlýðinn orðum þínum.
102 Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
Ekki hef ég snúið baki við fyrirmælum þínum;
103 Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
orð þín eru sætari en hunang!
104 Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
Orð þín ein veita mér skilning og vísdóm, er þá nokkur hissa þótt ég hati lygina?
105 Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
Þitt orð er lampi fóta minna, ljós á vegum mínum. Það forðar mér frá hrösun.
106 Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
Ég hef sagt það áður og segi enn: „Ég vil hlýða lögum þínum, þau eru yndisleg!“
107 Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
Óvinum mínum hefur næstum tekist að koma mér á kné, frelsaðu mig eins og þú lofaðir mér!
108 Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
Hlustaðu á þakkargjörð mína og kenndu mér vilja þinn.
109 Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
Líf mitt hangir á bláþræði, samt vil ég ekki óhlýðnast boðum þínum.
110 Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
Illmenni hafa lagt gildrur fyrir mig, en ég mun ekki víkja af þínum vegi.
111 Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.
Lög þín eru það besta sem ég á! – Þau eru fjársjóður minn og endast mér að eilífu!
112 Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.
Ég er ákveðinn í að hlýða þér allt þar til ég dey.
113 Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
Þeir finnst mér andstyggilegir sem haltra til beggja hliða – þeir sem ófúsir eru að hlýða þér. Mitt val er klárt: Ég elska boðorð þín.
114 Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
Þú ert skjól mitt og skjöldur og ég treysti orðum þínum.
115 Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.
Burt frá mér, þið illgjörðamenn! Reynið ekki að fá mig til að óhlýðnast boðorðum Guðs.
116 Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.
Drottinn, þú lofaðir að halda í mér lífinu. Láttu engan geta sagt að þú hafir brugðist mér.
117 Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.
Hjálpaðu mér svo að ég megi frelsast og halda áfram að íhuga orðin þín.
118 Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.
Þú snýrð þér frá þeim sem afneita lögum þínum. Þeir verða sjálfum sér til skammar.
119 Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.
Illgjörðamennirnir eru eins og sorp í þínum augum. Ég vil ekki vera einn af þeim, og þess vegna elska ég þig og hlýði lögum þínum.
120 Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
Ég skelf af hræðslu við þig; óttast að þú dæmir mig sekan.
121 Ajin Činím soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
Ofursel mig ekki duttlungum óvina minna, því að ég hef iðkað réttlæti og verið heiðarlegur í öllu.
122 Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.
Lofaðu mér einu: Að blessa mig! Láttu ekki hina hrokafullu kúga mig.
123 Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.
Ó, Drottinn, hvenær ætlar þú að efna loforð þitt og frelsa mig?
124 Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.
Drottinn, gerðu við mig eftir gæsku þinni og kenndu mér, þjóni þínum, hlýðni.
125 Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.
Ég er þjónn þinn, gefðu mér því vit til að fara eftir reglum þínum í öllu sem ég geri.
126 Časť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
Drottinn, láttu nú til skarar skríða! Þessi illmenni hafa brotið lög þín.
127 Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.
Ég elska boðorð þín meira en skíra gull!
128 A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
Öll eru þau réttlát, boðorð Guðs, sama um hvað þau fjalla. Aðrar reglur vil ég ekki sjá.
129 Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
Lögmál þitt er yndislegt! Er einhver hissa á að ég vilji hlýða því?
130 Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
Þú útskýrir fyrir okkur orð þín og jafnvel einfeldningurinn skilur þau.
131 Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
Orð þín vekja áhuga minn, ég hlusta á þau með opnum munni!
132 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.
Komdu og miskunnaðu mér, eins og öðrum þeim sem elska þig.
133 Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.
Leiðbeindu mér með lögum þínum, svo að hið illa nái ekki tökum á mér.
134 Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
Bjargaðu mér úr klóm vondra manna svo að ég geti farið eftir fyrirmælum þínum.
135 Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.
Líttu til mín í náð þinni og kenndu mér lög þín.
136 Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.
Ég græt því að lög þín eru fótum troðin.
137 Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
Drottinn, þú ert réttvís og refsing þín sanngjörn.
138 Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
Skipanir þínar góðar og réttlátar.
139 Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
Ég er í uppnámi og reiðin sýður í mér, því að óvinir mínir hafa forsmáð lög þín.
140 Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
Ég hef séð að orð þín eru sönn og hrein, og þess vegna elska ég þau!
141 Maličký a opovržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
Ég er lítilmótlegur og fyrirlitinn en boðorðum þínum hef ég ekki gleymt.
142 Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
Réttlæti þitt varir að eilífu, og lög þín eru byggð á trúfesti.
143 Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
Boðorð þín eru huggun mín í andstreymi og neyð.
144 Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
Lög þín eru réttlát í öllum greinum. Hjálpaðu mér að skilja þau svo að ég haldi lífi.
145 Koph Z celého srdce volám, vyslyšiž mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
Ég ákalla þig af öllu hjarta! Bænheyrðu mig, Drottinn! Þá mun ég hlýða lögum þínum.
146 K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
„Bjargaðu mér!“hrópa ég, „svo að ég geti hlýtt þér.“
147 Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
Fyrir sólarupprás var ég á fótum, ég bað til þín og beið svars.
148 Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
Já, ég vaki um nætur og íhuga fyrirheit þín.
149 Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
Hlustaðu á bæn mína og miskunna mér, bjargaðu lífi mínu eins og þú hefur heitið mér.
150 Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
Nú koma illmennin, nú gera þau árás! Orð þitt þekkja þeir ekki, nei alls ekki.
151 Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
En þú Drottinn ert mér nærri, í trúfesti eru orð þín sögð.
152 Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
Ég heyrði orð þín í bernsku og veit að þau breytast ekki.
153 Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.
Líttu á sorg mína og bjargaðu mér, því að boðum þínum hef ég hlýtt.
154 Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
Já, frelsaðu mig frá dauða samkvæmt orði þínu.
155 Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.
Óguðlegir munu ekki frelsast því að þeim er sama um boðorð þín.
156 Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
Drottinn, mikil er miskunn þín, bjargaðu lífi mínu!
157 Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.
Margir eru óvinir mínir og fjendur, en frá reglum þínum hvika ég ekki.
158 Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.
Þarna eru svikararnir – mér býður við þeim! Þeim er alveg sama um orð þitt.
159 Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.
Drottinn, það skaltu vita, að ég elska boðorð þín. Miskunnaðu mér og leyfðu mér að halda lífi og heilsu.
160 Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.
Trúfestin er rauði þráðurinn í orðum þínum og reglur þínar vara að eilífu.
161 Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
Höfðingjar ofsækja mig án saka, hvað geri ég? – skoða lög þín með lotningu!
162 Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
Ég fagna yfir lögum þínum eins fundnum fjársjóði.
163 Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
Ég hata lygi og fals, en elska lög þín.
164 Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
Sjö sinnum á dag lofa ég þig vegna þinna réttlátu ákvæða.
165 Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
Þeir sem elska lögmál þitt eiga frið í hjarta og er ekki hætt við hrösun.
166 Očekávám na spasení tvé, Hospodine, a přikázaní tvá vykonávám.
Drottinn, ég þrái hjálp þína og þess vegna hlýði ég boðum þínum.
167 Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
Ég hef leitað og gætt boðorða þinna og elska þau af öllu hjarta.
168 Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.
Þetta veistu, því að allt sem ég geri þekkir þú til fulls.
169 Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.
Drottinn, heyr þú hróp mitt og gefðu mér skilning á orði þínu.
170 Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.
Hlusta á bænir mínar og frelsaðu mig eins og þú lofaðir mér.
171 I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.
Ég vegsama þig því að þú kenndir mér boðorð þín.
172 Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.
Efni þeirra er lofgjörð mín, öll eru þau réttlát.
173 Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.
Veittu mér lið þegar ég þarfnast hjálpar, því að ég hef kosið að hlýða þér.
174 Toužím po spasení tvém, Hospodine, a zákon tvůj jest rozkoš má.
Ó, Drottinn, ég þrái hjálpræði þitt og lög þín elska ég!
175 Živa bude duše má, a bude tě chváliti, a soudové tvoji budou mi na pomoc.
Láttu sál mína lifa svo að ég geti lofað þig og orð þín styðja mig á göngu lífsins.
176 Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.
Ég villist eins og týndur sauður, leitaðu mín, því að boðorðum þínum hef ég ekki gleymt.
