Žalmy 116
1 Miluji Hospodina, proto že vyslýchá hlas můj a pokorné modlitby mé.
Det är mig ljuft, att Herren hörer mina röst och mina bön;
2 Nebo naklonil ucha svého ke mně, když jsem ho vzýval ve dnech svých.
Att han böjer sina öron till mig; derföre vill jag åkalla honom i mina lifsdagar.
3 Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a úzkosti hrobu potkaly mne; sevření a truchlost přišla na mne. (Sheol h7585)
Dödsens snaror hade omfattat mig, och helvetes ångest hade råkat uppå mig; jag kom i jämmer och nöd. (Sheol h7585)
4 I vzýval jsem jméno Hospodinovo, řka: Prosím, ó Hospodine, vysvoboď duši mou.
Men jag åkallade Herrans Namn: O! Herre, fräls mina själ.
5 Milostivý Hospodin a spravedlivý, Bůh náš lítostivý.
Herren är nådelig och rättfärdig, och vår Gud är barmhertig.
6 Ostříhá sprostných Hospodin; znuzen jsem byl, a spomohl mi.
Herren bevarar de enfaldiga; när jag nederligger så hjelper han mig.
7 Navratiž se, duše má, do odpočinutí svého, poněvadž Hospodin jest dobrodince tvůj.
Var nu åter tillfrids, min själ; ty Herren gör dig godt.
8 Nebo jsi vytrhl duši mou od smrti, oči mé od slz, nohu mou od poklesnutí.
Ty du hafver uttagit mina själ utu dödenom, mina ögon ifrå tårar, min fot ifrå fall.
9 Ustavičně choditi budu před Hospodinem v zemi živých.
Jag vill vandra för Herranom uti de lefvandes lande.
10 Uvěřil jsem, protož i mluvil jsem, ačkoli jsem byl velmi ztrápený.
Jag tror, derföre talar jag; men jag varder svårliga plågad.
11 Já jsem byl řekl v pospíchání: Všeliký člověk jest lhář.
Jag sade i min häpenhet: Alla menniskor äro lögnaktige.
12 Čím se odplatím Hospodinu za všecka dobrodiní jeho mně učiněná?
Huru skall jag vedergälla Herranom alla hans välgerningar, som han mig gör?
13 Kalich mnohého spasení vezmu, a jméno Hospodinovo vzývati budu.
Jag vill taga den helsosamma kalken, och predika Herrans Namn.
14 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho.
Jag vill betala mina löften Herranom, för allt folk.
15 Drahá jest před očima Hospodinovýma smrt svatých jeho.
Hans helgons död är dyr hållen för Herranom.
16 Ó Hospodine, že jsem služebník tvůj, služebník, pravím, tvůj, syn děvky tvé, rozvázal jsi svazky mé.
O! Herre, jag är din tjenare; jag är din tjenare, dine tjenarinnos son; du hafver sönderslitit mina band.
17 Tobě obětovati budu obět díků činění, a jméno Hospodinovo vzývati budu.
Dig vill jag offra tacksägelse, och predika Herrans Namn.
18 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho,
Jag vill betala mina löften Herranom, för allt hans folk;
19 V síňcích domu Hospodinova, u prostřed tebe, Jeruzaléme. Halelujah.
Uti gårdarna åt Herrans hus, uti dig, Jerusalem. Halleluja.
