Žalmy 116
1 Miluji Hospodina, proto že vyslýchá hlas můj a pokorné modlitby mé.
Eg elskar Herren, for han høyrer mi røyst, mine bøner.
2 Nebo naklonil ucha svého ke mně, když jsem ho vzýval ve dnech svých.
For han hev bøygt sitt øyra til meg, og alle mine dagar vil eg kalla på honom.
3 Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a úzkosti hrobu potkaly mne; sevření a truchlost přišla na mne. (Sheol h7585)
Daude-band hadde spent seg um meg, helheims trengsla hadde funne meg; naud og sorg fann eg. (Sheol h7585)
4 I vzýval jsem jméno Hospodinovo, řka: Prosím, ó Hospodine, vysvoboď duši mou.
Men eg kalla på Herrens namn: «Å Herre, berga mi sjæl!»
5 Milostivý Hospodin a spravedlivý, Bůh náš lítostivý.
Herren er nådig og rettferdig, og vår Gud er miskunnsam.
6 Ostříhá sprostných Hospodin; znuzen jsem byl, a spomohl mi.
Herren varar dei einfalde, eg var ein arming, og han frelste meg.
7 Navratiž se, duše má, do odpočinutí svého, poněvadž Hospodin jest dobrodince tvůj.
Kom attende, mi sjæl, til di ro! for Herren hev gjort vel imot deg.
8 Nebo jsi vytrhl duši mou od smrti, oči mé od slz, nohu mou od poklesnutí.
Ja, du fria mi sjæl frå dauden, mitt auga frå tåror, min fot frå fall.
9 Ustavičně choditi budu před Hospodinem v zemi živých.
Eg skal vandra for Herrens åsyn i landi åt dei livande.
10 Uvěřil jsem, protož i mluvil jsem, ačkoli jsem byl velmi ztrápený.
Eg trudde, for eg tala; eg var i stor plåga.
11 Já jsem byl řekl v pospíchání: Všeliký člověk jest lhář.
Eg sagde i min ræddhug: «Kvar mann er ein ljugar!»
12 Čím se odplatím Hospodinu za všecka dobrodiní jeho mně učiněná?
Kva skal eg gjeva Herren att for alle hans velgjerningar imot meg?
13 Kalich mnohého spasení vezmu, a jméno Hospodinovo vzývati budu.
Eg vil lyfta frelse-staupet, og Herrens namn vil eg påkalla.
14 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho.
Mine lovnader vil eg halda for Herren, og det for augo på alt hans folk.
15 Drahá jest před očima Hospodinovýma smrt svatých jeho.
Dyr er i Herrens augo dauden åt hans heilage.
16 Ó Hospodine, že jsem služebník tvůj, služebník, pravím, tvůj, syn děvky tvé, rozvázal jsi svazky mé.
Å Herre, eg er din tenar, veit du, eg er din tenar, son åt di tenestkvinna; du hev løyst mine band.
17 Tobě obětovati budu obět díků činění, a jméno Hospodinovo vzývati budu.
Til deg vil eg ofra takkoffer, og Herrens namn vil eg påkalla.
18 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho,
Mine lovnader vil eg halda for Herren, og det for augo på alt hans folk,
19 V síňcích domu Hospodinova, u prostřed tebe, Jeruzaléme. Halelujah.
i fyregardarne til Herrens hus, midt i deg, Jerusalem. Halleluja!
