< Žalmy 116 >

1 Miluji Hospodina, proto že vyslýchá hlas můj a pokorné modlitby mé.
Halleluja! Jeg elsker HERREN, thi han hører min Røst, min tryglende Bøn,
2 Nebo naklonil ucha svého ke mně, když jsem ho vzýval ve dnech svých.
ja, han bøjed sit Øre til mig, jeg paakaldte HERRENS Navn.
3 Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a úzkosti hrobu potkaly mne; sevření a truchlost přišla na mne. (Sheol h7585)
Dødens Baand omspændte mig, Dødsrigets Angster greb mig, i Trængsel og Nød var jeg stedt. (Sheol h7585)
4 I vzýval jsem jméno Hospodinovo, řka: Prosím, ó Hospodine, vysvoboď duši mou.
Jeg paakaldte HERRENS Navn: »Ak, HERRE, frels min Sjæl!«
5 Milostivý Hospodin a spravedlivý, Bůh náš lítostivý.
Naadig er HERREN og retfærdig, barmhjertig, det er vor Gud;
6 Ostříhá sprostných Hospodin; znuzen jsem byl, a spomohl mi.
HERREN vogter enfoldige, jeg var ringe, dog frelste han mig.
7 Navratiž se, duše má, do odpočinutí svého, poněvadž Hospodin jest dobrodince tvůj.
Vend tilbage, min Sjæl, til din Ro, thi HERREN har gjort vel imod dig!
8 Nebo jsi vytrhl duši mou od smrti, oči mé od slz, nohu mou od poklesnutí.
Ja, han fried min Sjæl fra Døden, mit Øje fra Graad, min Fod fra Fald.
9 Ustavičně choditi budu před Hospodinem v zemi živých.
Jeg vandrer for HERRENS Aasyn udi de levendes Land;
10 Uvěřil jsem, protož i mluvil jsem, ačkoli jsem byl velmi ztrápený.
jeg troede, derfor talte jeg, saare elendig var jeg,
11 Já jsem byl řekl v pospíchání: Všeliký člověk jest lhář.
sagde saa i min Angst: »Alle Mennesker lyver!«
12 Čím se odplatím Hospodinu za všecka dobrodiní jeho mně učiněná?
Hvorledes skal jeg gengælde HERREN alle hans Velgerninger mod mig?
13 Kalich mnohého spasení vezmu, a jméno Hospodinovo vzývati budu.
Jeg vil løfte Frelsens Bæger og paakalde HERRENS Navn.
14 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho.
Jeg vil indfri HERREN mine Løfter i Paasyn af alt hans Folk.
15 Drahá jest před očima Hospodinovýma smrt svatých jeho.
Kostbar i HERRENS Øjne er hans frommes Død.
16 Ó Hospodine, že jsem služebník tvůj, služebník, pravím, tvůj, syn děvky tvé, rozvázal jsi svazky mé.
Ak, HERRE, jeg er jo din Tjener, din Tjener, din Tjenerindes Søn, mine Lænker har du løst.
17 Tobě obětovati budu obět díků činění, a jméno Hospodinovo vzývati budu.
Jeg vil ofre dig Lovprisningsoffer og paakalde HERRENS Navn;
18 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho,
mine Løfter vil jeg indfri HERREN i Paasyn af alt hans Folk
19 V síňcích domu Hospodinova, u prostřed tebe, Jeruzaléme. Halelujah.
i HERRENS Hus's Forgaarde og i din Midte, Jerusalem!

< Žalmy 116 >