< Žalmy 115 >

1 Ne nám, Hospodine, ne nám, ale jménu svému dej čest, pro milosrdenství své a pro pravdu svou.
Ikke os, o Herre, ikke os, men dit navn, det give du ære for din Miskundheds og Trofastheds Skyld!
2 Proč mají říkati pohané: Kdež jest nyní Bůh jejich?
Hvi skal Folkene sige: "Hvor er dog deres Gud?"
3 Ješto Bůh náš jest na nebi, čině všecko, což se mu líbí.
Vor Gud, han er i Himlen; alt, hvad han vil, det gør han!
4 Modly pak jejich jsou stříbro a zlato, dílo rukou lidských.
Deres Billeder er Sølv og Guld, Værk af Menneskehænder;
5 Ústa mají, a nemluví, oči mají, a nevidí.
de har Mund, men taler ikke, Øjne, men ser dog ej;
6 Uši mají, a neslyší, nos mají, a nečijí.
de har Ører, men hører ikke, Næse men lugter dog ej;
7 Ruce mají, a nemakají, nohy mají, a nechodí, aniž volati mohou hrdlem svým.
de har Hænder, men føler ikke, Fødder, men går dog ej, deres Strube frembringer ikke en Lyd.
8 Nechať jsou jim podobni, kteříž je dělají, a kdožkoli v nich doufají.
Som dem skal de, der lavede dem, blive, enhver, som stoler på dem!
9 Izraeli, doufej v Hospodina, nebo spomocníkem a štítem takových on jest.
Israel stoler på HERREN, han er deres Hjælp og Skjold;
10 Dome Aronův, doufej v Hospodina, spomocníkem a štítem takových on jest.
Arons Hus stoler på HERREN, han er deres Hjælp og Skjold;
11 Kteříž se bojíte Hospodina, doufejte v Hospodina, spomocníkem a štítem takových on jest.
de, som frygter HERREN, stoler på ham, han er deres Hjælp og Skjold.
12 Hospodin rozpomena se na nás, požehná; požehná domu Izraelovu, požehná i domu Aronovu.
HERREN kommer os i Hu, velsigner, velsigner Israels Hus, velsigner Arons Hus,
13 Požehná bojícím se Hospodina, malým, i velikým.
velsigner dem, der frygter HERREN, og det både små og store.
14 Rozmnoží Hospodin vás, vás i syny vaše.
HERREN lader eder vokse i Tal, eder og eders Børn;
15 Požehnaní vy od Hospodina, kterýž učinil nebesa i zemi.
velsignet er I af HERREN, Himlens og Jordens Skaber.
16 Nebesa jsou nebesa Hospodinova, zemi pak dal synům lidským.
Himlen er HERRENs Himmel, men Jorden gav han til Menneskens Børn.
17 Ne mrtví chváliti budou Hospodina, ani kdo ze všech těch, kteříž sstupují do místa mlčení,
De døde priser ej HERREN, ingen af dem, der steg ned i det tavse.
18 Ale my dobrořečiti budeme Hospodinu od tohoto času až na věky. Halelujah.
Men vi, vi lover HERREN, fra nu og til evig Tid!

< Žalmy 115 >