< Žalmy 114 >
1 Když vycházel Izrael z Egypta, a rodina Jákobova z národu jazyka cizího,
Nígbà tí Israẹli jáde ní Ejibiti, ilé Jakọbu láti inú ènìyàn àjèjì èdè
2 Byl Juda posvěcením jeho, Izrael panováním jeho.
Juda wà ní ibi mímọ́, Israẹli wà ní ìjọba.
3 To když vidělo moře, uteklo, Jordán nazpět se obrátil.
Òkun sì rí i, ó sì wárìrì: Jordani sì padà sẹ́yìn.
4 Hory poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata.
Àwọn òkè ńlá ń fò bí àgbò àti òkè kéékèèké bí ọ̀dọ́-àgùntàn.
5 Coť bylo, ó moře, že jsi utíkalo? Jordáne, že jsi nazpět se obrátil?
Kí ni ó ṣe ọ́, ìwọ Òkun, tí ìwọ fi wárìrì? Ìwọ Jordani, tí ìwọ fi padà sẹ́yìn?
6 Ó hory, že jste poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata?
Ẹ̀yin òkè ńlá kí ló dé ti ẹ fi ń fò bí àgbò, àti ẹ̀yin òkè kéékèèké bí ọ̀dọ́-àgùntàn?
7 Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země, pro přítomnost Boha Jákobova,
Wárìrì, ìwọ ilẹ̀, níwájú Olúwa; ní iwájú Ọlọ́run Jakọbu
8 Kterýž obrací i tu skálu v jezero vod, a škřemen v studnici vod.
tí ó sọ àpáta di adágún omi, àti òkúta-ìbọn di orísun omi.