< Žalmy 114 >

1 Když vycházel Izrael z Egypta, a rodina Jákobova z národu jazyka cizího,
Als Israel aus Ägypten zog, / Jakobs Haus aus fremdem Volk:
2 Byl Juda posvěcením jeho, Izrael panováním jeho.
Da ward Juda sein Heiligtum, / Israel sein Herrschaftsgebiet.
3 To když vidělo moře, uteklo, Jordán nazpět se obrátil.
Das Meer sah es und floh, / Der Jordan wandte sich rückwärts.
4 Hory poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata.
Die Berge hüpften wie Widder, / Die Hügel wie junge Schafe.
5 Coť bylo, ó moře, že jsi utíkalo? Jordáne, že jsi nazpět se obrátil?
Was war dir, o Meer, daß du flohest, / Dir, Jordan, daß du dich rückwärts wandtest?
6 Ó hory, že jste poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata?
Was war euch, ihr Berge, daß ihr hüpftet wie Widder, / Ihr Hügel, wie junge Schafe?
7 Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země, pro přítomnost Boha Jákobova,
Vor dem Herrn erbebe, du Erde, / Vor dem Antlitz des Gottes Jakobs!
8 Kterýž obrací i tu skálu v jezero vod, a škřemen v studnici vod.
Er wandelte Felsen in Wasserteich, / Kieselstein in sprudelnde Quellen.

< Žalmy 114 >