< Žalmy 114 >
1 Když vycházel Izrael z Egypta, a rodina Jákobova z národu jazyka cizího,
Lorsque qu’Israël sortit de l’Égypte, et la maison de Jacob du milieu d’un peuple barbare,
2 Byl Juda posvěcením jeho, Izrael panováním jeho.
La Judée devint sa sanctification, et Israël son empire.
3 To když vidělo moře, uteklo, Jordán nazpět se obrátil.
La mer le vit, et s’enfuit, le Jourdain retourna en arrière.
4 Hory poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata.
Les montagnes bondirent comme des béliers, et les collines comme des agneaux de brebis.
5 Coť bylo, ó moře, že jsi utíkalo? Jordáne, že jsi nazpět se obrátil?
Qu’as-tu, ô mer, que tu aies fui? et toi, Jourdain, que tu sois retourné en arrière?
6 Ó hory, že jste poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata?
Montagnes, pourquoi avez-vous bondi comme des béliers, et vous, collines, comme des agneaux de brebis?
7 Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země, pro přítomnost Boha Jákobova,
La terre a été ébranlée à la face du Seigneur, à la face du Dieu de Jacob.
8 Kterýž obrací i tu skálu v jezero vod, a škřemen v studnici vod.
Qui convertit la pierre en étangs d’eaux, et le rocher en fontaines d’eaux.