< Žalmy 114 >
1 Když vycházel Izrael z Egypta, a rodina Jákobova z národu jazyka cizího,
Quand Israël sortit de l’Egypte, la maison de Jacob du milieu d’un peuple à la langue barbare,
2 Byl Juda posvěcením jeho, Izrael panováním jeho.
Juda devint son sanctuaire, Israël, le domaine de son empire.
3 To když vidělo moře, uteklo, Jordán nazpět se obrátil.
La mer le vit et se mit à fuir, le Jourdain retourna en arrière,
4 Hory poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata.
les montagnes bondirent comme des béliers, les collines comme des agneaux.
5 Coť bylo, ó moře, že jsi utíkalo? Jordáne, že jsi nazpět se obrátil?
Qu’as-tu, ô mer, pour t’enfuir, Jourdain, pour retourner en arrière?
6 Ó hory, že jste poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata?
Montagnes, pourquoi bondissez-vous comme des béliers, et vous collines, comme des agneaux?
7 Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země, pro přítomnost Boha Jákobova,
A l’aspect du Seigneur, tremble, ô terre, à l’aspect du Dieu de Jacob,
8 Kterýž obrací i tu skálu v jezero vod, a škřemen v studnici vod.
qui change le rocher en nappe d’eau, le granit en sources jaillissantes!