Žalmy 11

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. V Hospodina doufám, kterakž tedy říkáte duši mé: Uleť s hory své jako ptáče?

No Senhor confio; como dizeis á minha alma: Foge para a vossa montanha como passaro?

2 Nebo aj, bezbožníci napínají lučiště, přikládají šípy své na tětivo, aby stříleli skrytě na upřímé srdcem.

Pois eis que os impios armam o arco, põem as frechas na corda, para com ellas atirarem ás escuras aos rectos de coração.

3 Ale těmi usilováními zkaženi budou; nebo spravedlivý co učinil?

Na verdade que já os fundamentos se transtornam: o que pode fazer o justo?

4 Hospodin jest v chrámě svatém svém, trůn Hospodinův v nebi jest; oči jeho hledí, víčka jeho zkušují synů lidských.

O Senhor está no seu sancto templo: o throno do Senhor está nos céus; os seus olhos attendem, e as suas palpebras provam os filhos dos homens.

5 Hospodin zkušuje spravedlivého, bezbožníka pak a milujícího nepravost nenávidí duše jeho.

O Senhor prova ao justo; porém ao impio e ao que ama a violencia aborrece a sua alma.

6 Dštíti bude na bezbožníky uhlím řeřavým, ohněm a sirou, a duch vichřice bude částka kalicha jejich.

Sobre os impios fará chover laços, fogo, enxofre e vento tempestuoso: isto será a porção do seu copo

7 Nebo Hospodin spravedlivý jest, spravedlnost miluje, na upřímého oči jeho patří.

Porque o Senhor é justo, e ama a justiça; o seu rosto olha para os rectos.