< Žalmy 109 >

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
Müzik şefi için - Davut'un mezmuru Ey övgüler sunduğum Tanrı, Sessiz kalma!
2 Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
Çünkü kötüler, yalancılar Bana karşı ağzını açtı, Karalıyorlar beni.
3 A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
Nefret dolu sözlerle beni kuşatıp Yok yere bana savaş açtılar.
4 Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
Sevgime karşılık bana düşman oldular, Bense dua etmekteyim.
5 Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
İyiliğime kötülük, Sevgime nefretle karşılık verdiler.
6 Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
Kötü bir adam koy düşmanın başına, Sağında onu suçlayan biri dursun!
7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
Yargılanınca suçlu çıksın, Duası bile günah sayılsın!
8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
Ömrü kısa olsun, Görevini bir başkası üstlensin!
9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
Çocukları öksüz, Karısı dul kalsın!
10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
Çocukları avare gezip dilensin, Yıkık evlerinden uzakta yiyecek arasın!
11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
Bütün malları tefecinin ağına düşsün, Emeğini yabancılar yağmalasın!
12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
Kimse ona sevgi göstermesin, Öksüzlerine acıyan olmasın!
13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
Soyu kurusun, Bir kuşak sonra adı silinsin!
14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
Atalarının suçları RAB'bin önünde anılsın, Annesinin günahı silinmesin!
15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
Günahları hep RAB'bin önünde dursun, RAB anılarını yok etsin yeryüzünden!
16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
Çünkü düşmanım sevgi göstermeyi düşünmedi, Ölesiye baskı yaptı mazluma, yoksula, Yüreği kırık insana.
17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
Sevdiği lanet başına gelsin! Madem kutsamaktan hoşlanmıyor, Uzak olsun ondan kutsamak!
18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
Laneti bir giysi gibi giydi, Su gibi içine, yağ gibi kemiklerine işlesin lanet!
19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
Bir giysi gibi onu örtünsün, Bir kuşak gibi hep onu sarsın!
20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
Düşmanlarıma, beni kötüleyenlere, RAB böyle karşılık versin!
21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
Ama sen, ey Egemen RAB, Adın uğruna bana ilgi göster; Kurtar beni, iyiliğin, sevgin uğruna!
22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
Çünkü düşkün ve yoksulum, Yüreğim yaralı içimde.
23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
Batan güneş gibi geçip gidiyorum, Çekirge gibi silkilip atılıyorum.
24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
Dizlerim titriyor oruç tutmaktan; Bir deri bir kemiğe döndüm.
25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
Düşmanlarıma yüzkarası oldum; Beni görünce kafalarını sallıyorlar!
26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
Yardım et bana, ya RAB Tanrım; Kurtar beni sevgin uğruna!
27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
Bilsinler bu işte senin elin olduğunu, Bunu senin yaptığını, ya RAB!
28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
Varsın lanet etsin onlar, sen kutsa beni, Bana saldıranlar utanacak, Ben kulunsa sevineceğim.
29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
Rezilliğe bürünsün beni suçlayanlar, Kaftan giyer gibi utançlarıyla örtünsünler!
30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
RAB'be çok şükredeceğim, Kalabalığın arasında O'na övgüler dizeceğim;
31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
Çünkü O yoksulun sağında durur, Onu yargılayanlardan kurtarmak için.

< Žalmy 109 >