< Žalmy 109 >

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
MAIN Kot, me i kin kapikapina, kom der kotin japaimokid!
2 Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
Pwe au en me doo jan Kot, o me kin kotaue jara don ia, re lokelokaia on ia ki lo likam.
3 A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
Re lokaia jued on ia waja karoj, o pei on ia ni jo karepa
4 Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
Ni ai pok on ir, re kin imwintiti on ia; a nai kin poten kapakap.
5 Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
Irail depukki ai me mau me jued, o re kin tata kin ia ni ai pok on ir.
6 Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
Kotin kajapwiladan i me doo jan Kot amen, pwen a jaunkapun o me palian I, en mi ni pali maun a.
7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
Ma a pan pakajau, a pan pakadeikada, pil a kapakap en kadipala i.
8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
A ran akan en malaulaula, o a koa en ko on amen.
9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
Na jeri kan en japoupou, o a paud en li odi amen.
10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
Na jeri kan en janjarwaru jili o wia poekipoek, o re rapaki kan ar mana, doo jan nan moan im arail.
11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
Me norok moni en pitia jan i a meakoaroj, o men wai en kulia jan i a dipijou kan.
12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
O jota me pan kadek on i, o jota me pan jauja na japoupou kan.
13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
Kadaudok a en kokoka jan; o mar arail en niki jan nin di kaieu.
14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
Japun en jam a ko en janjal mon Ieowa, o dip en in a ender lapwada.
15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
Ieowa en kotin majamajan irail ajau karoj, o kataman parail en niki jan in jappa.
16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
Pweki a jota man kadek, pwe a pakipaki me luet o jamama, o me injenjued, pwen kamela i.
17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
O a inon ion en riala; ari en lel on! O a jota injenoki kapai, ari, en doo jan i!
18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
A kapwateki me jued duata a likau, ari me jued en kolon lole dueta pil o nan kokon akan dueta le.
19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
Me jued en rajon a likau pup, me a kin likauwiada, o rajon men pirapir me a kin pirapireki.
20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
Iduen Ieowa pan kotin pwain on me palian ia, o me kin lokaia jued duen nai.
21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
A komui, Main Ieowa ai Kot kotin wiawia ia, pweki mar omui; pwe omui kalanan kajampwal, dore ia la!
22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
Pwe nai me luet o jamama, o nan monion i olar.
23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
I kin tanwei dueta mota, o i pan kamajak wei dueta manjiek amen.
24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
Na i kat luete kilar kaijejol, o uduk ai tikitikilar;
25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
O i wialar men lalaue re’rail; ni ar kilan ia, re kin due duailok!
26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
Main Ieowa, ai Kot, kom kotin dore ia la duen omui kalanan!
27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
Pwe ren aja, mepukat tapi jan ni lim omui, me komui Ieowa kotin wiadar mepukat.
28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
Menda, ma re lalaue, kom kotin kapai ia da. Ma re palian ia, ren namenokala, pwe japwilim omui ladu en pereperen.
29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
Re kotin wiai on ai imwintiti, ren likau kida namenok, o ren purion nan me jued dueta likau pup.
30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
I pan danke Ieowa melel ni au ai, o i pan kapina i nan pun en me toto.
31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
Pwe a kotikot ni pali maun en me jamama, pwen dorela i jan ir, me kadeikada i, en kamela.

< Žalmy 109 >