Žalmy 109
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
For the music director. A psalm of David. God, the one I praise, please don't remain silent,
2 Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
because wicked and deceitful people are attacking me, telling lies about me.
3 A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
They surround me with words of hate, fighting against me for no reason.
4 Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
I love them, but they respond with hostility towards me, even while I'm praying for them!
5 Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
They pay me back with evil instead of good, with hatred instead of love.
6 Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
“Appoint someone wicked over him. Have someone stand as an accuser against him.
7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
When he is judged and sentenced, may he be found guilty. Let his prayers be counted as sins.
8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
May his life be short; let someone else take over his position.
9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
May his children be left fatherless, and his wife become a widow.
10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
May his children be homeless, wandering beggars, driven from their ruined houses.
11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
May creditors seize all that he owns; may strangers take all that he worked for.
12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
May no one be kind to him; may no one take pity on his fatherless children.
13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
May his descendants die; may his family name be wiped out in the next generation.
14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
May the Lord be reminded of the sins of his fathers; may his mother's sins not be blotted out.
15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
May their sins be constantly before the Lord; may his name be totally forgotten by people.
16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
For he didn't think to be kind to others, instead he harassed and killed the poor, the needy, the brokenhearted.
17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
He loved to put a curse on others—let it come back on him. He had no time for blessings—so may he never receive any.
18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
He cursed as often as he got dressed. May his curses go into him like the water he drinks, like the olive oil he rubs on his skin that enters his bones.
19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
May his curses stick to him like clothing, may they be pulled tight around him like a belt.”
20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
May all this be the punishment of the Lord on my enemies, on those who speak evil of me.
21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
But treat me well, Lord God, because of your own reputation. Save me because you are faithful and good.
22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
For I am poor and needy, and my heart is breaking.
23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
I am fading away like an evening shadow; I am like a locust that is shaken off.
24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
I am so weak from lack of food that my legs give way; my body is just skin and bones.
25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
People ridicule me—they look at me and shake their heads!
26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
Help me, Lord my God; save me because of your trustworthy love.
27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
May they recognize that this is what you are doing—that you are the one who saves me.
28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
When they curse me, you will bless me. When they attack me, you will defeat them. And I, your servant, will be happy.
29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
May those who accuse me be clothed with disgrace; may they cover themselves with a cloak of shame.
30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
But I will keep on thanking the Lord, praising him to everyone around me.
31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
For he takes a stand to defend the needy, to save them from those who condemn them.
