< Žalmy 109 >

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
Kai ing kam kyih, Aw Khawsa, awi myhna koeh awm hqoeng,
2 Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
kawtih thlakchekhqi ingkaw thlak thaikhqi ing amim kha ni ang sih khqi nawh; ami qaai ce kqawn uhy.
3 A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
Sawhnaak awi ing nik chung khqi nawh, akawng a awm kaana ni tuk khqi hy.
4 Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
Ka pyi na ka taaknaak ce thawlh puknaak na haw law na uhy, cehlai kai taw ak cykcah thlang na awm nyng.
5 Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
A leek ce ak che ing thung law unawh, pyi na ka taaknaak cesawhnaak ing thung law uhy.
6 Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
Anih ak oelh aham thlakche ce taak pe tloep; thawlh a pukkung ce ak tang ben awh pha seh.
7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
Awideng na a awm awh, dawk lo seitaw, ak cykcahnaak ing dawk sak seh.
8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
A hqinglu tawi pe seitaw; thlakchang ing hquikung dyih hun ce qawt pe tloep seh.
9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
A cakhqi cadah na awm u seitaw a zukhqi nuhai na awm u seh.
10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
A cakhqi ing kut dun doena van u seitaw; a imqawk awhkawng hqek na awm u seh.
11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
Ik-oeih a capung na ak pukhqi ing a khawhthemkhqi ce lawh pe boeih u seitaw; a bibinaak phu ce khinkhqi ing muk pe bang seh.
12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
U ingawm koeh qeen seitaw pa amak ta naasenkhqi awm koeh qeen u seh.
13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
A cadil naa ce law boet seitaw, ak law hly kawi chawn awhkaw ming khui awhkawng qeng u seh.
14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
Ami pakhqi thawlhnaak ce Bawipa hai awh sim loet na awm seitaw ami nu a thawlhnaak ce koeh qeng voel seh.
15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
Cekkhqi sim loetnaak ce khawmdek awh a law boetnaak aham a mingmih a thawlhnaak ce Bawipa haiawh awm loet seh.
16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
Ikawtih qeennaak tive poek awm ap poek qoe qoe hy, khawdeng ak voet hlauhkhqi ingkaw kawlung ak kqekkhqi ce him aham hqut hy.
17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
Lihoei ce lungna hy – amah ak khan awh tla tloep seh; thlang a zoseennaak awh ak kaw am law hy – zoseennaak ce anih a venawh kawng ak hla na awm lawt seh.
18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
Lihoei ce hi na bai nawh; a pum khuiawh tui amyihna kun pehy.
19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
Ce ing angki amyihna zawl khak seitaw cawi pinnaak amyihna kumqui dy pin seh.
20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
Kai thawlh anik puk khqi ingkaw, kai ak che na anik kqawnkhqi a venawh Bawipa ing ve ve thaphu na pe seh.
21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
Cehlai, Aw Boeimang Khawsa, nang ing nang ming ak caming ak leek na ni sai nawh; na lungnaak ak leek ak caming ni hul lah.
22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
Khawdeng ingkaw voethlauh thlang na awm nyng saw, kak kawk khuiawh ak lingbyi ing ngawha ai hy.
23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
Khawmy ben awhkaw khawngkawn amyihna nung thoeih hawh nyng saw; khamkhawk amyihna tlai let let nyng.
24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
Buh ka hyhnaak awh kam khawkhlu qawi am cak voel hy; kang sak boeih qep qep nawh a tankqat na awm hqoeng nyng.
25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
Thawlh anik puk khqi ak kqawnseet aham awm kqoeng nyng saw; a mini huh awh ami lu hil uhy.
26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
Aw Bawipa ka Khawsa, ni hul lah; na lungnaak ak caming ni hul cang lah.
27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
Ve ve nang a kut ni tice sim sak nawh, Aw Bawipa, nang ing ni na sai tice sim sak lah.
28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
Cekkhqi ing khawseet hly hlai uhy, nang ingtaw zoseen pe hyk ti; cekkhqi ing ami tuk awh chah phyi kawm uh, cehlai nang a tyihzawih taw zeel kaw.
29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
Kai thawlh anik puk khqi taw ming seetnaak ce hi amyihna bai kawm u saw chahnaak ing angki amyihna zawl qu khoep kawm uh.
30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
Kam kha ing Bawipa ce khawzah na zoeksang kawng nyng saw; thlang kqeng khawzah anglakawh amah kyihcah kawng nyng.
31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
Ikawtih anik palh sak khqi a venawh kawng anih a hqingnaak ce hul peek aham anih taw ak voethlauhkhqi ak tang ben awh dyi hy.

< Žalmy 109 >