< Žalmy 108 >
1 Píseň a žalm Davidův. Hotovo jest srdce mé, Bože, zpívati a oslavovati tě budu, také i sláva má.
Cantique. Psaume de David. Mon cœur reste ferme, ô Dieu! Je puis chanter, célébrer tes louanges; c’est là mon honneur.
2 Probuď se loutno a harfo, když v svitání povstávám.
Réveillez-vous, ô luth et harpe! Je veux réveiller l’aurore.
3 Slaviti tě budu mezi lidmi, Hospodine, a tobě žalmy prozpěvovati mezi národy.
Je te louerai parmi les nations, ô Seigneur, je te chanterai parmi les peuples.
4 Nebo nad nebesa větší jest milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá.
Car ta grâce s’élève par-dessus les cieux, et ta bonté atteint jusqu’au firmament.
5 Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.
Montre ta grandeur, ô Dieu, qui dépasse les cieux; que ta gloire brille sur toute la terre!
6 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž je pravicí svou, a vyslyš mne.
Afin que tes bien-aimés échappent au danger, secours-nous avec ta droite, et exauce-moi!
7 Bůh mluvil skrze svatost svou; veseliti se budu, že budu děliti Sichem, a údolí Sochot že rozměřím.
L’Eternel l’a annoncé en son sanctuaire: "Je triompherai, je veux m’adjuger Sichem, mesurer au cordeau la vallée de Souccot.
8 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.
A moi Galaad! à moi Manassé! Ephraïm est la puissante sauvegarde de ma tête, Juda est mon sceptre.
9 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti Palestině troubiti budu.
Moab est le bassin où je me lave; sur Edom, je jette ma sandale, je triomphe du pays des Philistins."
10 Kdo mne uvede do města hrazeného? Kdo mne zprovodí až do Idumejské země?
Qui me conduira à la ville forte? Qui saura me mener jusqu’à Edom?
11 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, ó Bože, s vojsky našimi?
Ne sera-ce pas toi, ô Dieu, toi qui nous avais délaissés, qui ne faisais plus campagne avec nos armées?
12 Uděliž nám pomoci proti nepříteli, nebo marná jest pomoc lidská.
Prête-nous secours contre l’adversaire, puisque trompeuse est l’aide de l’homme.
13 V Bohu udatně sobě počínati budeme, a on pošlapá nepřátely naše.
Avec Dieu, nous ferons des prouesses: c’est lui qui écrasera nos ennemis.