Žalmy 108

1 Píseň a žalm Davidův. Hotovo jest srdce mé, Bože, zpívati a oslavovati tě budu, také i sláva má.

(En Sang. En Salme af David.) Mit Hjerte er trøstigt, Gud, mit hjerte er trøstigt; jeg vil synge og lovprise dig, vågn op, min Ære!

2 Probuď se loutno a harfo, když v svitání povstávám.

Harpe og Citer, vågn op, jeg vil vække Morgenrøden.

3 Slaviti tě budu mezi lidmi, Hospodine, a tobě žalmy prozpěvovati mezi národy.

Jeg vil takke dig, HERRE, blandt Folkeslag, lovprise dig blandt Folkefærd;

4 Nebo nad nebesa větší jest milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá.

thi din Miskundhed når til Himlen, din Sandhed til Skyerne.

5 Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.

Løft dig, o Gud, over Himlen, din Herlighed være over al Jorden!

6 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž je pravicí svou, a vyslyš mne.

Til Frelse for dine elskede hjælp med din højre, bønhør os!

7 Bůh mluvil skrze svatost svou; veseliti se budu, že budu děliti Sichem, a údolí Sochot že rozměřím.

Gud talede i sin Helligdom: "Jeg vil udskifte Sikem med Jubel, udmåle Sukkots Dal;

8 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.

mit er Gilead, mit er Manasse, Efraim er mit Hoveds Værn, Juda min Herskerstav,

9 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti Palestině troubiti budu.

Moab min Vaskeskål, på Edom kaster jeg min Sko, over Filisterland jubler jeg."

10 Kdo mne uvede do města hrazeného? Kdo mne zprovodí až do Idumejské země?

Hvo bringer mig til den befæstede By, hvo leder mig hen til Edom?

11 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, ó Bože, s vojsky našimi?

Har du ikke, Gud, stødt os fra dig? Du ledsager ej vore Hære.

12 Uděliž nám pomoci proti nepříteli, nebo marná jest pomoc lidská.

Giv os dog Hjælp mod Fjenden! Blændværk er Menneskers Støtte.

13 V Bohu udatně sobě počínati budeme, a on pošlapá nepřátely naše.

Med Gud skal vi øve vældige Ting, vore Fjender træder han ned!