Žalmy 107
1 Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
Хвалите Господа, јер је добар; јер је довека милост Његова.
2 Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
Тако нека кажу које је избавио Господ, које је избавио из руке непријатељеве,
3 A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.
Скупио их из земаља, од истока и запада, од севера и мора.
4 Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.
Луташе по пустињи где се не живи, пута граду насељеном не находише;
5 Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
Беху гладни и жедни, и душа њихова изнемагаше у њима;
6 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,
Али завикаше ка Господу у тузи својој; и избави их из невоље њихове.
7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
И изведе их на прав пут, који иде у град насељени.
8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Нека хвале Господа за милост Његову, и за чудеса Његова ради синова људских!
9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.
Јер сити душу ташту, и душу гладну пуни добра.
10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
Седеше у тами и у сену смртном, оковани у тугу и у гвожђе;
11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.
Јер не слушаше речи Божијих, и не марише за вољу Вишњег.
12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
Он поништи срце њихово страдањем; спотакоше се, и не беше кога да помогне.
13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
Али завикаше ка Господу у тузи својој, и избави их из невоље њихове;
14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
Изведе их из таме и сена смртног, и раскиде окове њихове.
15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Нека хвале Господа за милост Његову, и за чудеса Његова ради синова људских!
16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
Јер разби врата бронзана, и преворнице гвоздене сломи.
17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
Безумници страдаше за неваљале путеве своје, и за неправде своје.
18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
Свако се јело гадило души њиховој, и дођоше до врата смртних.
19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
Али завикаше ка Господу у тузи својој, и избави их из невоље њихове.
20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
Посла реч своју и исцели их, и избави их из гроба њиховог.
21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Нека хвале Господа за милост Његову, и за чудеса Његова ради синова људских!
22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.
И нека принесу жртву за хвалу, и казују дела Његова у песмама!
23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
Који плове по мору на корабљима, и раде на великим водама,
24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
Они су видели дела Господња, и чудеса Његова у дубини.
25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
Каже, и диже се силан ветар, и устају вали на њему,
26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
Дижу се до небеса и спуштају до бездана: душа се њихова у невољи разлива;
27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
Посрћу и љуљају се као пијани; све мудрости њихове нестаје.
28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
Али завикаше ка Господу у тузи својој, и изведе их из невоље њихове.
29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
Он обраћа ветар у тишину, и вали њихови умукну.
30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
Веселе се кад се стишају, и води их у пристаниште које желе.
31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
Нека хвале Господа за милост Његову, и за чудеса Његова ради синова људских!
32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
Нека Га узвишују на сабору народном, на скупштини старешинској славе Га!
33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
Он претвара реке у пустињу, и изворе водене у сухоту,
34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
Родну земљу у слану пустару за неваљалство оних који живе на њој.
35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
Он претвара пустињу у језера, и суву земљу у изворе водене,
36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
И насељава онамо гладне. Они зидају градове за живљење;
37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.
Сеју поља, саде винограде и сабирају летину.
38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
Благосиља их и множе се јако, и стоке им не умањује.
39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
Пре их беше мало, падаху од зла и невоље, што их стизаше.
40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
Он сипа срамоту на кнезове, и оставља их да лутају по пустињи где нема путева.
41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
Он извлачи убогога из невоље, и племена множи као стадо.
42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
Добри виде и радују се, а свако неваљалство затискује уста своја.
43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
Ко је мудар, нека запамти ово, и нека познају милости Господње.
