Žalmy 107
1 Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
Agradecei ao SENHOR, porque ele é bom; porque sua bondade [dura] para sempre.
2 Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
Digam [isso] os resgatados pelo SENHOR, os quais ele resgatou das mão do adversário.
3 A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.
E os que ele ajuntou de todas as terras, do oriente e do ocidente, do norte e do sul.
4 Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.
Os que andaram sem rumo no deserto, por caminhos solitários; os que não acharam cidade para morarem.
5 Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
Famintos e sedentos, suas almas neles desfaleciam.
6 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,
Mas eles clamaram ao SENHOR em suas angústias, e ele os livrou de suas aflições.
7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
E os levou ao caminho correto, para irem a uma cidade de moradia.
8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Agradeçam ao SENHOR por sua bondade, e suas maravilhas perante os filhos dos homens.
9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.
Porque ele fartou a alma sedenta, e encheu de bem a alma faminta;
10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
Os que estavam sentados em trevas e sombra de morte, presos com aflição e ferro,
11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.
Porque se rebelaram contra os mandamentos de Deus, e rejeitaram o conselho do Altíssimo.
12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
Por isso ele abateu seus corações com trabalhos cansativos; eles tropeçaram, e não houve quem os socorresse.
13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
Porém eles clamaram ao SENHOR em suas angústias, e ele os livrou de suas aflições.
14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
Ele os tirou das trevas e da sombra da morte, e quebrou suas correntes de prisão.
15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Agradeçam ao SENHOR pela sua bondade, e suas maravilhas perante os filhos dos homens.
16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
Porque ele quebrou as portas de bronze, e despedaçou os ferrolhos de ferro.
17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
Os tolos foram afligidos por causa de seu caminho de transgressões e por suas perversidades.
18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
A alma deles perdeu o interesse por todo tipo de comida, e chegaram até às portas da morte.
19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
Porém eles clamaram ao SENHOR em suas angústias, e ele os livrou de suas aflições.
20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
Ele enviou sua palavra, e os sarou; e ele os livrou de suas covas.
21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Agradeçam ao SENHOR por sua bondade, e suas maravilhas perante os filhos dos homens.
22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.
E sacrifiquem sacrifícios de gratidão; e anunciai as obras dele com alegria.
23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
Os que descem ao mar em navios, trabalhando em muitas águas,
24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
Esses veem as obras do SENHOR, e suas maravilhas nas profundezas.
25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
[Porque] quando ele fala, ele faz levantar tormentas de vento, que levanta suas ondas.
26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
Elas sobem aos céus, [e] descem aos abismos; a alma deles se derrete de angústia.
27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
Eles cambaleiam e vacilam como bêbados, e toda a sabedoria deles se acaba.
28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
Então eles clamaram ao SENHOR em suas angústias, e ele os tirou de suas aflições.
29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
Ele fez cessar as tormentas, e as ondas se calaram.
30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
Então se alegraram, porque houve calmaria; e ele os levou ao porto que queriam [chegar].
31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
Agradeçam ao SENHOR por sua bondade, e suas maravilhas perante os filhos dos homens;
32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
E exaltem a ele na assembleia do povo, e o glorifiquem na reunião dos anciãos.
33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
Ele torna os rios em deserto, e as saídas de águas em terra seca.
34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
A terra frutífera em salgada, pela maldade dos que nela habitam.
35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
Ele torna o deserto em lagoa, e a terra seca em nascentes de águas.
36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
E faz aos famintos habitarem ali; e eles edificam uma cidade para morarem;
37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.
E semeiam campos, e plantam vinhas, que produzem fruto valioso.
38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
E ele os abençoa, e se multiplicam muito, e o gado dele não diminui.
39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
Mas [quando] eles se diminuem e se abatem, por causa da opressão, mal e aflição;
40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
Ele derrama desprezo sobre os governantes, e os faz andar sem rumo pelos desertos, sem [terem] caminho.
41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
Mas ao necessitado, ele levanta da opressão a um alto retiro, e faz famílias como a rebanhos.
42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
Os corretos, ao verem, ficam alegres, e todo perverso se calará.
43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
Quem é sábio, que preste atenção a estas coisas, e reflita nas bondades do SENHOR.
