Žalmy 107
1 Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
Louvae ao Senhor, porque elle é bom, porque a sua benignidade dura para sempre.
2 Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
Digam-n'o os remidos do Senhor, os que remiu da mão do inimigo,
3 A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.
E os que congregou das terras do oriente e do occidente, do norte e do sul.
4 Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.
Andaram desgarrados pelo deserto, por caminhos solitarios; não acharam cidade para habitarem.
5 Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
Famintos e sedentos, a sua alma n'elles desfallecia.
6 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,
E clamaram ao Senhor na sua angustia, e os livrou das suas necessidades.
7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
E os levou por caminho direito, para irem a uma cidade de habitação.
8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Louvem ao Senhor pela sua bondade, e pelas suas maravilhas para com os filhos dos homens.
9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.
Pois fartou a alma sedenta, e encheu de bondade a alma faminta.
10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
Tal como a que se assenta nas trevas e sombra da morte, presa em afflicção e em ferro;
11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.
Porquanto se rebellaram contra as palavras de Deus, e desprezaram o conselho do Altissimo,
12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
Portanto lhes abateu o coração com trabalho; tropeçaram, e não houve quem os ajudasse.
13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
Então clamaram ao Senhor na sua angustia, e os livrou das suas necessidades.
14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
Tirou-os das trevas e sombra da morte; e quebrou as suas prisões.
15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Louvem ao Senhor pela sua bondade, e pelas suas maravilhas para com os filhos dos homens.
16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
Pois quebrou as portas de bronze; e despedaçou os ferrolhos de ferro.
17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
Os loucos, por causa da sua transgressão, e por causa das suas iniquidades, são afflictos.
18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
A sua alma aborreceu toda a comida, e chegaram até ás portas da morte.
19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
Então clamaram ao Senhor na sua angustia: e elle os livrou das suas necessidades.
20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
Enviou a sua palavra, e os sarou; e os livrou da sua destruição.
21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Louvem ao Senhor pela sua bondade, e pelas suas maravilhas para com os filhos dos homens.
22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.
E offereçam os sacrificios de louvor, e relatem as suas obras com regozijo.
23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
Os que descem ao mar em navios, mercando nas grandes aguas,
24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
Esses vêem as obras do Senhor, e as suas maravilhas no profundo.
25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
Pois elle manda, e se levanta o vento tempestuoso, que eleva as suas ondas.
26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
Sobem aos céus; descem aos abysmos, e a sua alma se derrete em angustias.
27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
Andam e cambaleam como ebrios, e perderam todo o tino.
28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
Então clamam ao Senhor na sua angustia; e elle os livra das suas necessidades.
29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
Faz cessar a tormenta, e calam-se as suas ondas.
30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
Então se alegram, porque se aquietaram; assim os leva ao seu porto desejado.
31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
Louvem ao Senhor pela sua bondade, e pelas suas maravilhas para com os filhos dos homens.
32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
Exaltem-n'o na congregação do povo, e glorifiquem-n'o na assembléa dos anciãos.
33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
Elle converte os rios em um deserto, e as fontes em terra sedenta:
34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
A terra fructifera em esteril, pela maldade dos que n'ella habitam.
35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
Converte o deserto em lagoa, e a terra secca em fontes.
36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
E faz habitar ali os famintos, para que edifiquem cidade para habitação;
37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.
E semeiam os campos e plantam vinhas, que produzem fructo abundante.
38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
Tambem os abençoa, de modo que se multiplicam muito; e o seu gado não diminue.
39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
Depois se diminuem e se abatem, pela oppressão, afflicção e tristeza.
40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
Derrama o desprezo sobre os principes, e os faz andar desgarrados pelo deserto, onde não ha caminho.
41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
Porém livra ao necessitado da oppressão em um logar alto, e multiplica as familias como rebanhos.
42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
Os rectos o verão, e se alegrarão, e toda a iniquidade tapará a bocca.
43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
Quem é sabio observará estas coisas, e elles comprehenderão as benignidades do Senhor.
