< Žalmy 106 >

1 Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
Louvai ao Senhor. louvai ao Senhor, porque ele é bom, porque a sua misericórdia dura para sempre.
2 Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?
Quem pode referir as obras poderosas do Senhor? Quem anunciará os seus louvores?
3 Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.
Bem-aventurados os que guardam o juízo, o que obra justiça em todos os tempos.
4 Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,
Lembra-te de mim, Senhor, segundo a tua boa vontade para com o teu povo: visita-me com a tua salvação;
5 Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.
Para que eu veja os bens de teus escolhidos, para que eu me alegre com a alegria do teu povo, para que me glorie com a tua herança.
6 Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.
Nós pecamos com os nossos pais, cometemos a iniquidade, obramos perversamente.
7 Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.
Nossos pais não entenderam as tuas maravilhas no Egito; não se lembraram da multidão das tuas misericórdias; antes o provocaram no mar, sim no Mar Vermelho.
8 A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.
Não obstante, ele os salvou por amor do seu nome, para fazer conhecido o seu poder.
9 Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.
Repreendeu o Mar Vermelho e se secou, e os fez caminhar pelos abismos como pelo deserto.
10 A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.
E os livrou da mão daquele que os aborrecia, e os remiu da mão do inimigo.
11 V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.
E as águas cobriram os seus adversários: nem um só deles ficou.
12 A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,
Então creram as suas palavras, e cantaram os seus louvores.
13 Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;
Porém cedo se esqueceram das suas obras; não esperaram o seu conselho,
14 Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
Mas deixaram-se levar da cobiça no deserto, e tentaram a Deus na solidão.
15 I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.
E ele lhes cumpriu o seu desejo, mas enviou magreza às suas almas.
16 Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,
E invejaram a Moisés no campo, e a Aarão, o santo do Senhor.
17 Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.
Abriu-se a terra, e enguliu a Dathan, e cobriu a gente de Abiram.
18 A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.
E um fogo se acendeu na sua gente: a chama abrazou os ímpios.
19 Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.
Fizeram um bezerro em Horeb, e adoraram a imagem fundida.
20 A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,
E converteram a sua glória na figura de um boi que come erva.
21 Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.
Esqueceram-se de Deus, seu salvador, que fizera grandezas no Egito,
22 A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.
Maravilhas na terra de Cão, coisas tremendas no Mar Vermelho.
23 Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.
Pelo que disse que os destruiria, se Moisés, seu escolhido, se não pusesse perante ele na abertura, para desviar a sua indignação, afim de os não destruir.
24 Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.
Também desprezaram a terra aprazível: não creram na sua palavra.
25 A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.
Antes murmuraram nas suas tendas, e não deram ouvidos à voz do Senhor.
26 A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,
Pelo que levantou a sua mão contra eles, para os derribar no deserto;
27 A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.
Para derribar também a sua semente entre as nações, e espalha-los pelas terras.
28 Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.
Também se juntaram com Baal-peor, e começaram os sacrifícios dos mortos.
29 A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,
Assim o provocaram à ira com as suas invenções; e a peste rebentou entre eles.
30 Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.
Então se levantou Phineas, e fez juízo, e cessou aquela peste.
31 Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.
E isto lhe foi contado como justiça, de geração em geração, para sempre.
32 Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.
Indignaram-no também junto às águas da contenda, de sorte que sucedeu mal a Moisés, por causa deles;
33 Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.
Porque irritaram o seu espírito, de modo que falou imprudentemente com seus lábios.
34 K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,
Não destruiram os povos, como o Senhor lhes dissera.
35 Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,
Antes se misturaram com as nações, e aprenderam as suas obras.
36 A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.
E serviram aos seus ídolos, que vieram a ser-lhes um laço.
37 Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.
Demais disto, sacrificaram seus filhos e suas filhas aos demônios,
38 A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.
E derramaram sangue inocente, o sangue de seus filhos e de suas filhas, que sacrificaram aos ídolos de Canaan; e a terra foi manchada com sangue.
39 I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.
Assim se contaminaram com as suas obras, e se prostituíram com os seus feitos.
40 Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.
Pelo que se acendeu a ira do Senhor contra o seu povo, de modo que abominou a sua herança.
41 A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,
E os entregou nas mãos das nações; e aqueles que os aborreciam se assenhorearam deles.
42 A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.
E os seus inimigos os oprimiram, e foram humilhados debaixo das suas mãos.
43 Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.
Muitas vezes os livrou, mas o provocaram com o seu conselho, e foram abatidos pela sua iniquidade.
44 A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.
Contudo, atendeu à sua aflição, ouvindo o seu clamor.
45 Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,
E se lembrou do seu concerto, e se arrependeu segundo a multidão das suas misericórdias.
46 Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.
Pelo que fez com que dele tivessem misericórdia os que os levaram cativos.
47 Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.
Salva-nos, Senhor, nosso Deus, e congrega-nos dentre as nações, para que louvemos o teu nome santo, e nos gloriemos no teu louvor.
48 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.
Bendito seja o Senhor, Deus de Israel, de eternidade em eternidade, e todo o povo diga: amém. louvai ao Senhor.

< Žalmy 106 >