Žalmy 106
1 Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
Louvae ao Senhor. Louvae ao Senhor, porque elle é bom, porque a sua misericordia dura para sempre.
2 Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?
Quem pode referir as obras poderosas do Senhor? Quem annunciará os seus louvores?
3 Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.
Bemaventurados os que guardam o juizo, o que obra justiça em todos os tempos.
4 Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,
Lembra-te de mim, Senhor, segundo a tua boa vontade para com o teu povo: visita-me com a tua salvação;
5 Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.
Para que eu veja os bens de teus escolhidos, para que eu me alegre com a alegria do teu povo, para que me glorie com a tua herança.
6 Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.
Nós peccámos com os nossos paes, commettemos a iniquidade, obrámos perversamente.
7 Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.
Nossos paes não entenderam as tuas maravilhas no Egypto; não se lembraram da multidão das tuas misericordias; antes o provocaram no mar, sim no Mar Vermelho.
8 A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.
Não obstante, elle os salvou por amor do seu nome, para fazer conhecido o seu poder.
9 Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.
Reprehendeu o Mar Vermelho e se seccou, e os fez caminhar pelos abysmos como pelo deserto.
10 A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.
E os livrou da mão d'aquelle que os aborrecia, e os remiu da mão do inimigo.
11 V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.
E as aguas cobriram os seus adversarios: nem um só d'elles ficou.
12 A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,
Então creram as suas palavras, e cantaram os seus louvores.
13 Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;
Porém cedo se esqueceram das suas obras; não esperaram o seu conselho,
14 Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
Mas deixaram-se levar da cubiça no deserto, e tentaram a Deus na solidão.
15 I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.
E elle lhes cumpriu o seu desejo, mas enviou magreza ás suas almas.
16 Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,
E invejaram a Moysés no campo, e a Aarão, o sancto do Senhor.
17 Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.
Abriu-se a terra, e enguliu a Dathan, e cobriu a gente de Abiram.
18 A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.
E um fogo se accendeu na sua gente: a chamma abrazou os impios.
19 Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.
Fizeram um bezerro em Horeb, e adoraram a imagem fundida.
20 A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,
E converteram a sua gloria na figura de um boi que come herva.
21 Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.
Esqueceram-se de Deus, seu salvador, que fizera grandezas no Egypto,
22 A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.
Maravilhas na terra de Cão, coisas tremendas no Mar Vermelho.
23 Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.
Pelo que disse que os destruiria, se Moysés, seu escolhido, se não pozesse perante elle na abertura, para desviar a sua indignação, afim de os não destruir.
24 Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.
Tambem desprezaram a terra aprazivel: não creram na sua palavra.
25 A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.
Antes murmuraram nas suas tendas, e não deram ouvidos á voz do Senhor.
26 A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,
Pelo que levantou a sua mão contra elles, para os derribar no deserto;
27 A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.
Para derribar tambem a sua semente entre as nações, e espalhal-os pelas terras.
28 Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.
Tambem se juntaram com Baal-peor, e começaram os sacrificios dos mortos.
29 A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,
Assim o provocaram á ira com as suas invenções; e a peste rebentou entre elles.
30 Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.
Então se levantou Phineas, e fez juizo, e cessou aquella peste.
31 Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.
E isto lhe foi contado como justiça, de geração em geração, para sempre.
32 Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.
Indignaram-n'o tambem junto ás aguas da contenda, de sorte que succedeu mal a Moysés, por causa d'elles;
33 Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.
Porque irritaram o seu espirito, de modo que fallou imprudentemente com seus labios.
34 K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,
Não destruiram os povos, como o Senhor lhes dissera.
35 Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,
Antes se misturaram com as nações, e aprenderam as suas obras.
36 A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.
E serviram aos seus idolos, que vieram a ser-lhes um laço.
37 Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.
Demais d'isto, sacrificaram seus filhos e suas filhas aos demonios,
38 A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.
E derramaram sangue innocente, o sangue de seus filhos e de suas filhas, que sacrificaram aos idolos de Canaan; e a terra foi manchada com sangue.
39 I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.
Assim se contaminaram com as suas obras, e se prostituiram com os seus feitos.
40 Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.
Pelo que se accendeu a ira do Senhor contra o seu povo, de modo que abominou a sua herança.
41 A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,
E os entregou nas mãos das nações; e aquelles que os aborreciam se assenhorearam d'elles.
42 A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.
E os seus inimigos os opprimiram, e foram humilhados debaixo das suas mãos.
43 Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.
Muitas vezes os livrou, mas o provocaram com o seu conselho, e foram abatidos pela sua iniquidade.
44 A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.
Comtudo, attendeu á sua afflicção, ouvindo o seu clamor.
45 Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,
E se lembrou do seu concerto, e se arrependeu segundo a multidão das suas misericordias.
46 Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.
Pelo que fez com que d'elle tivessem misericordia os que os levaram captivos.
47 Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.
Salva-nos, Senhor, nosso Deus, e congrega-nos d'entre as nações, para que louvemos o teu nome sancto, e nos gloriemos no teu louvor.
48 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.
Bemdito seja o Senhor, Deus d'Israel, de eternidade em eternidade, e todo o povo diga: Amen. Louvae ao Senhor.
