Žalmy 106
1 Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
Praise ye the LORD! O give thanks to the LORD, for he is good; For his mercy endureth for ever!
2 Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?
Who can utter the mighty deeds of the LORD? Who can show forth all his praise?
3 Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.
Happy are they who have regard to justice, Who practise righteousness at all times!
4 Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,
Remember me, O LORD! with the favor promised to thy people; O visit me with thy salvation!
5 Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.
That I may see the prosperity of thy chosen, That I may rejoice in the joy of thy people, That I may glory with thine inheritance!
6 Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.
We have sinned with our fathers; We have committed iniquity; we have done wickedly.
7 Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.
Our fathers in Egypt did not regard thy wonders; They remembered not the multitude of thy mercies; But rebelled at the sea, the Red sea.
8 A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.
Yet he saved them for his own name's sake. That he might make his mighty power to be known.
9 Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.
He rebuked the Red sea, and it was dried up, And he led them through the deep as through a desert.
10 A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.
He saved them from the hand of him that hated them, And redeemed them from the hand of the enemy.
11 V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.
The waters covered their enemies; There was not one of them left.
12 A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,
Then believed they his words, And sang his praise.
13 Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;
But they soon forgot his deeds, And waited not for his counsel.
14 Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
They gave way to appetite in the wilderness, And tempted God in the desert;
15 I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.
And he gave them their request, But sent upon them leanness.
16 Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,
They also envied Moses in the camp, And Aaron, the holy one of the LORD.
17 Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.
Then the earth opened, and swallowed up Dathan, And covered the company of Abiram,
18 A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.
And a fire was kindled in their company; The flames burned up the wicked.
19 Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.
They made a calf in Horeb, And worshipped a molten image;
20 A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,
They changed their God of glory Into the image of a grass-eating ox.
21 Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.
They forgot God, their saviour, Who had done such great things in Egypt,
22 A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.
Such wonders in the land of Ham. Such terrible things at the Red sea.
23 Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.
Then he said that he would destroy them; Had not Moses, his chosen, stood before him in the breach, To turn away his wrath, that he might not destroy them.
24 Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.
They also despised the pleasant land, And believed not his word;
25 A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.
But murmured in their tents, And would not hearken to the voice of the LORD.
26 A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,
Then he lifted up his hand against them, And swore that he would make them fall in the wilderness;
27 A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.
That he would overthrow their descendants among the nations, And scatter them in the lands.
28 Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.
They also gave themselves to the worship of Baal-peor, And ate sacrifices offered to lifeless idols.
29 A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,
Thus they provoked his anger by their practices, And a plague broke in upon them.
30 Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.
Then stood up Phinehas, and executed judgment, And the plague was stayed.
31 Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.
And this was counted to him for righteousness, To all generations for ever.
32 Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.
They provoked him also at the waters of Meribah [[strife]], And evil befell Moses on their account.
33 Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.
For they provoked his spirit, So that he spake inconsiderately with his lips.
34 K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,
They did not destroy the nations, As Jehovah had commanded them.
35 Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,
They mingled themselves with the peoples, And learned their practices.
36 A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.
They even worshipped their idols, Which became to them a snare.
37 Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.
Their sons and their daughters they sacrificed to demons,
38 A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.
And shed innocent blood, The blood of their own sons and daughters, Whom they sacrificed to the idols of Canaan; And the land was polluted with blood.
39 I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.
Thus they defiled themselves with their works, And played the harlot with their practices.
40 Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.
Then burned the anger of the LORD against his people, So that he abhorred his own inheritance.
41 A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,
And he gave them into the hand of the nations, And they who hated them ruled over them.
42 A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.
Their enemies oppressed them, And they were bowed down under their hand.
43 Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.
Many times did he deliver them; But they provoked him by their devices, And they were brought low for their iniquities.
44 A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.
Yet, when he heard their cries, He had regard to their affliction;
45 Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,
He remembered his covenant with them, And repented according to the greatness of his mercy,
46 Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.
And caused them to find pity Among all that carried them captive.
47 Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.
Save us, O Jehovah, our God! and gather us from among the nations, That we may give thanks to thy holy name, And glory in thy praise!
48 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.
[Blessed be Jehovah, the God of Israel, From everlasting to everlasting! And let all the people say, Amen! Praise ye Jehovah!]
