Žalmy 106
1 Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
Hallelujah! Give ye thanks unto Jehovah; for he is good; for his loving-kindness [endureth] for ever.
2 Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?
Who can utter the mighty acts of Jehovah? [who] can shew forth all his praise?
3 Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.
Blessed are they that keep justice, [and] he that doeth righteousness at all times.
4 Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,
Remember me, O Jehovah, with [thy] favour toward thy people; visit me with thy salvation:
5 Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.
That I may see the prosperity of thy chosen ones, that I may rejoice in the joy of thy nation, that I may glory with thine inheritance.
6 Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.
We have sinned with our fathers, we have committed iniquity, we have done wickedly.
7 Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.
Our fathers in Egypt considered not thy wondrous works; they remembered not the multitude of thy loving-kindnesses; but they rebelled at the sea, at the Red Sea.
8 A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.
Yet he saved them for his name's sake, that he might make known his might.
9 Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.
And he rebuked the Red Sea, and it dried up; and he led them through the deeps as through a wilderness.
10 A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.
And he saved them from the hand of him that hated [them], and redeemed them from the hand of the enemy.
11 V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.
And the waters covered their oppressors: there was not one of them left.
12 A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,
Then believed they his words; they sang his praise.
13 Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;
They soon forgot his works; they waited not for his counsel:
14 Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
And they lusted exceedingly in the wilderness, and tempted God in the desert.
15 I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.
Then he gave them their request, but sent leanness into their soul.
16 Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,
And they envied Moses in the camp, [and] Aaron, the saint of Jehovah.
17 Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.
The earth opened and swallowed up Dathan, and covered the company of Abiram;
18 A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.
And fire was kindled in their company; a flame burned up the wicked.
19 Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.
They made a calf in Horeb, and did homage to a molten image;
20 A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,
And they changed their glory into the similitude of an ox that eateth grass.
21 Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.
They forgot God their Saviour, who had done great things in Egypt,
22 A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.
Wondrous works in the land of Ham, terrible things by the Red Sea.
23 Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.
And he said that he would destroy them, had not Moses, his chosen, stood before him in the breach, to turn away his fury, lest he should destroy [them].
24 Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.
And they despised the pleasant land; they believed not his word,
25 A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.
But murmured in their tents: they hearkened not unto the voice of Jehovah.
26 A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,
And he lifted up his hand to them, that he would make them fall in the wilderness;
27 A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.
And that he would make their seed fall among the nations, and disperse them through the countries.
28 Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.
And they joined themselves unto Baal-Peor, and ate the sacrifices of the dead;
29 A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,
And they provoked [him] to anger with their doings; and a plague broke out among them.
30 Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.
Then stood up Phinehas and executed judgment, and the plague was stayed;
31 Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.
And that was reckoned unto him for righteousness, from generation to generation, for evermore.
32 Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.
And they moved him to wrath at the waters of Meribah, and it went ill with Moses on their account;
33 Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.
For they provoked his spirit, so that he spoke unadvisedly with his lips.
34 K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,
They did not destroy the peoples, as Jehovah commanded them;
35 Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,
But they mingled with the nations, and learned their works;
36 A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.
And they served their idols; and they were a snare unto them:
37 Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.
And they sacrificed their sons and their daughters unto demons,
38 A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.
And shed innocent blood, the blood of their sons and of their daughters, whom they sacrificed unto the idols of Canaan; and the land was polluted with blood.
39 I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.
And they were defiled with their works, and went a-whoring in their doings.
40 Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.
Then was the anger of Jehovah kindled against his people, and he abhorred his inheritance;
41 A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,
And he gave them into the hand of the nations; and they that hated them ruled over them:
42 A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.
And their enemies oppressed them, and they were brought into subjection under their hand.
43 Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.
Often did he deliver them; but as for them they provoked [him] by their counsel, and they were brought low by their iniquity.
44 A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.
But he regarded their distress, when he heard their cry;
45 Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,
And he remembered for them his covenant, and repented according to the multitude of his loving-kindnesses;
46 Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.
And he caused them to find compassion of all those that had carried them captives.
47 Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.
Save us, Jehovah our God, and gather us from among the nations, to give thanks unto thy holy name, [and] to triumph in thy praise.
48 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.
Blessed be Jehovah the God of Israel, from eternity and to eternity! And let all the people say, Amen! Hallelujah!
