Žalmy 105
1 Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.
Хвалите Господа; гласите име Његово; јављајте по народима дела Његова.
2 Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
Певајте Му и славите Га; казујте сва чудеса Његова.
3 Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.
Хвалите се светим именом Његовим; нек се весели срце оних који траже Господа.
4 Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
Тражите Господа и силу Његову, тражите лице Његово без престанка.
5 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,
Памтите чудеса Његова која је учинио, знаке Његове и судове уста Његових.
6 Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.
Семе Аврамово слуге су Његове, синови Јаковљеви изабрани Његови.
7 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
Он је Господ Бог наш, по свој су земљи судови Његови.
8 Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
Памти увек завет свој, реч, коју је дао на хиљаду колена.
9 Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.
Шта је заветовао Авраму, и за шта се клео Исаку.
10 Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
То је поставио Јакову за закон, и Израиљу за завет вечни,
11 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,
Говорећи: Теби ћу дати земљу хананску у наследни део.
12 Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.
Тада их још беше мало на број, беше их мало, и беху дошљаци.
13 Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.
Иђаху од народа до народа, из једног царства к другом племену.
14 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
Не даде никоме да им науди, и караше за њих цареве:
15 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
"Не дирајте у помазанике моје, и пророцима мојим не чините зла."
16 Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,
И пусти глад на ону земљу; и потре сав хлеб што је за храну.
17 Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.
Посла пред њима човека; у робље продан би Јосиф.
18 Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,
Оковима стегоше ноге његове, гвожђе тишташе душу његову,
19 Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.
Док се стече реч његова, и реч Господња прослави га.
20 Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.
Посла цар и одреши га; господар над народима, и пусти га.
21 Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,
Постави га господарем над домом својим, и заповедником над свим што имаше.
22 Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.
Да влада над кнезовима његовим по својој вољи, и старешине његове уразумљује.
23 Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.
Тада дође Израиљ у Мисир, и Јаков се пресели у земљу Хамову.
24 Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.
И намножи Бог народ свој и учини га јачег од непријатеља његових.
25 Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.
Преврну се срце њихово те омрзнуше на народ Његов, и чинише лукавство слугама Његовим.
26 I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.
Посла Мојсија, слугу свог, Арона изабраника свог.
27 Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.
Показаше међу њима чудотворну силу Његову и знаке Његове у земљи Хамовој.
28 Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.
Пусти мрак и замрачи, и не противише се речи Његовој.
29 Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.
Претвори воду њихову у крв, и помори рибу њихову.
30 Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.
Провре земља њихова жабама, и клети царева њихових.
31 Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.
Рече, и дођоше бубине, уши по свим крајевима њиховим.
32 Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,
Место дажда посла на њих град, живи огањ на земљу њихову.
33 Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.
И поби чокоте њихове и смокве њихове, и потре дрвета у крајевима њиховим.
34 Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.
Рече, и дођоше скакавци и гусенице небројене;
35 I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.
И изједоше сву траву по земљи њиховој, и поједоше род у пољу њихову.
36 Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.
И поби све првенце у земљи њиховој, првине сваког труда њиховог.
37 Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.
Изведе Израиљце са сребром и златом, и не беше сустала у племенима њиховим.
38 Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.
Обрадова се Мисир изласку њиховом, јер страх њихов беше на њ пао.
39 Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.
Разастре им облак за покривач, и огањ да светли ноћу.
40 K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.
Молише, и посла им препелице, и хлебом их небеским храни.
41 Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.
Отвори камен и протече вода, реке протекоше по сувој пустињи.
42 Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.
Јер се опомињаше свете речи своје к Авраму, слузи свом.
43 Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.
И изведе народ свој у радости, избране своје у весељу.
44 A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,
И даде им земљу народа и труд туђинаца у наследство.
45 Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.
Да би чували заповести Његове, и законе Његове пазили. Алилуја.
