Žalmy 105
1 Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.
Prisa Herren, kalla på hans namn! Kunngjer millom folkeslagi hans storverk!
2 Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
Syng for honom, syng honom lov! tala um alle hans under.
3 Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.
Rosa dykk av hans heilage namn, hjarta glede seg hjå deim som søkjer Herren!
4 Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
Spør etter Herren og hans magt, søk hans åsyn alltid!
5 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,
Kom i hug hans under som han hev gjort, hans undergjerningar og domsordi frå hans munn,
6 Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.
de, etterkomarar av Abraham, hans tenar, søner åt Jakob, hans utvalde!
7 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
Han er Herren, vår Gud, yver all jordi gjeng hans domar.
8 Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
Han kjem æveleg i hug si pakt, det ord han sette fast for tusund ætter,
9 Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.
den pakt han gjorde med Abraham, og sin eid til Isak;
10 Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
og han gjorde det til ein rett for Jakob, for Israel ei æveleg pakt,
11 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,
med di han sagde: «Deg vil eg gjeva Kana’ans land til arvlut.»
12 Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.
Då dei var ein liten flokk, få og framande der,
13 Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.
og dei vandra frå folk til folk, frå eitt rike til eit anna folk,
14 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
let han ingen mann få gjera valdsverk mot deim, og han refste kongar for deira skuld:
15 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
«Rør ikkje dei eg hev salva, og gjer ikkje vondt med mine profetar!»
16 Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,
Og han kalla hunger inn yver landet, kvar studnad av brød braut han sund.
17 Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.
Han sende ein mann fyre deim, til træl vart Josef seld.
18 Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,
Dei plåga hans føter i lekkjor, i jarn vart han lagd,
19 Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.
til den tid då hans ord slo til, då Herrens ord viste at han var uskuldig.
20 Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.
Då sende kongen bod og løyste honom, Herren yver folkeslag gav honom fri.
21 Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,
Han sette honom til herre yver sitt hus, til å råda yver all hans eigedom;
22 Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.
so han skulde binda hans hovdingar etter sin vilje og læra hans eldste visdom.
23 Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.
Og Israel kom til Egyptarland, og Jakob budde som gjest i Khams land.
24 Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.
Og han let folket sitt aukast mykje og gjorde det sterkare enn fiendarne.
25 Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.
Deira hjarto vende han um, so dei hata hans folk og lagde løynderåder upp mot hans tenarar.
26 I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.
Han sende Moses, sin tenar, Aron som han hadde valt ut.
27 Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.
Dei gjorde hans teikn imillom deim og under i Khams land.
28 Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.
Han sende myrker og gjorde det myrkt, og dei var ikkje ulyduge imot hans ord.
29 Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.
Han gjorde vatni deira til blod, og han drap deira fiskar.
30 Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.
Deira land kom til å kreka av froskar, jamvel i salarne til deira kongar.
31 Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.
Han tala, og det kom flugesvermar og my i heile landet deira.
32 Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,
Han gav deim hagl for regn, logande eld i landet deira,
33 Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.
og han slo ned deira vintre og fiketre og braut trei sund i landet deira.
34 Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.
Han tala, og det kom engsprettor og grashoppar i uteljande mengd,
35 I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.
og dei åt upp all grode i deira land, og dei åt upp frukti av marki deira.
36 Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.
Og han slo alt fyrstefødt i landet deira, fyrstegrøda av all deira kraft.
37 Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.
Og han førde deim ut med sylv og gull, og det var ingen i hans ætter som snåva.
38 Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.
Egyptarland gledde seg då dei drog ut; for rædsla for deim hadde falle yver deim.
39 Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.
Han breidde ut ei sky til skyggje og eld til å lysa um natti.
40 K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.
Dei kravde, og han let vaktlar koma, og med himmelbrød metta han deim.
41 Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.
Han opna berget og vatn rann ut, det gjekk som ei elv gjenom turrlendet.
42 Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.
For han kom i hug sitt heilage ord, Abraham, sin tenar,
43 Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.
og han førde sitt folk ut med gleda, sine utvalde med fagnadrop,
44 A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,
og han gav deim landi åt heidningarne, og folkeslags arbeid tok dei til eigedom,
45 Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.
at dei skulde halda hans fyresegner og taka vare på hans lover. Halleluja!
