Žalmy 105
1 Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.
Pris Herren, påkall hans navn, kunngjør blandt folkene hans store gjerninger!
2 Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
Syng for ham, lovsyng ham, grund på alle hans undergjerninger!
3 Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.
Ros eder av hans hellige navn! Deres hjerte glede sig som søker Herren!
4 Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
Spør efter Herren og hans makt, søk hans åsyn all tid!
5 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,
Kom i hu hans undergjerninger som han har gjort, hans undere og hans munns dommer,
6 Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.
I, hans tjener Abrahams avkom, Jakobs barn, hans utvalgte!
7 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
Han er Herren vår Gud, hans dommer er over all jorden.
8 Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
Han kommer evindelig sin pakt i hu, det ord han fastsatte for tusen slekter,
9 Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.
den pakt han gjorde med Abraham, og sin ed til Isak;
10 Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
og han stadfestet den som en rett for Jakob, som en evig pakt for Israel,
11 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,
idet han sa: Dig vil jeg gi Kana'ans land til arvelodd.
12 Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.
Da de var en liten flokk, få og fremmede der,
13 Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.
og vandret fra folk til folk, fra et rike til et annet folk,
14 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
tillot han ikke noget menneske å gjøre vold imot dem, og han straffet konger for deres skyld:
15 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
Rør ikke ved mine salvede, og gjør ikke mine profeter noget ondt!
16 Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,
Og han kalte hunger inn over landet, han brøt sønder hver støtte av brød.
17 Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.
Han sendte en mann foran dem, til træl blev Josef solgt.
18 Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,
De plaget hans føtter med lenker, hans sjel kom i jern,
19 Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.
inntil den tid da hans ord slo til, da Herrens ord viste hans uskyld.
20 Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.
Da sendte kongen bud og lot ham løs, herskeren over folkeslag gav ham fri.
21 Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,
Han satte ham til herre over sitt hus og til hersker over alt sitt gods,
22 Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.
forat han skulde binde hans fyrster efter sin vilje og lære hans eldste visdom.
23 Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.
Så kom Israel til Egypten, og Jakob bodde som fremmed i Kams land.
24 Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.
Og han gjorde sitt folk såre fruktbart og gjorde det sterkere enn dets motstandere.
25 Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.
Han vendte deres hjerte til å hate hans folk, til å gå frem med svik mot hans tjenere.
26 I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.
Han sendte Moses, sin tjener, Aron som han hadde utvalgt.
27 Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.
De gjorde hans tegn iblandt dem og undere i Kams land.
28 Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.
Han sendte mørke og gjorde det mørkt, og de var ikke gjenstridige mot hans ord.
29 Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.
Han gjorde deres vann til blod, og han drepte deres fisker.
30 Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.
Deres land vrimlet av frosk, endog i deres kongers saler.
31 Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.
Han talte, og det kom fluesvermer, mygg innen hele deres landemerke.
32 Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,
Han gav dem hagl for regn, luende ild i deres land,
33 Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.
og han slo ned deres vintrær og deres fikentrær, og brøt sønder trærne innen deres landemerke.
34 Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.
Han talte, og det kom gresshopper og gnagere uten tall,
35 I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.
og de åt op hver urt i deres land, og de åt op frukten på deres mark.
36 Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.
Og han slo alt førstefødt i deres land, førstegrøden av all deres kraft.
37 Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.
Og han førte dem ut med sølv og gull, og det fantes ingen i hans stammer som snublet.
38 Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.
Egypten gledet sig da de drog ut; for frykt for dem var falt på dem.
39 Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.
Han bredte ut en sky til dekke og ild til å lyse om natten.
40 K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.
De krevde, og han lot vaktler komme og mettet dem med himmelbrød.
41 Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.
Han åpnet klippen, og det fløt vann; det løp gjennem det tørre land som en strøm.
42 Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.
For han kom i hu sitt hellige ord, Abraham, sin tjener,
43 Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.
og han førte sitt folk ut med glede, sine utvalgte med fryderop,
44 A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,
og han gav dem hedningefolks land, og hvad folkeslag med møie hadde vunnet, tok de til eie,
45 Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.
forat de skulde holde hans forskrifter og ta vare på hans lover. Halleluja!
