< Žalmy 105 >

1 Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.
Pateiciet Tam Kungam, piesauciet Viņa Vārdu, dariet zināmus starp tiem ļaudīm Viņa darbus.
2 Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
Dziediet Viņam, slavējiet Viņu ar dziesmām, pārdomājiet visus Viņa brīnumus.
3 Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.
Slavējiet Viņa svēto vārdu; lai tās sirdis priecājās, kas To Kungu meklē.
4 Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
Vaicājiet pēc Tā Kunga un pēc Viņa spēka, meklējiet vienmēr Viņa vaigu.
5 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,
Pieminiet Viņa brīnumus, ko Viņš ir darījis, Viņa brīnuma darbus un Viņa mutes tiesas, -
6 Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.
Tu Ābrahāma, Viņa kalpa dzimums, jūs Jēkaba bērni, Dieva izredzētie!
7 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
Viņš ir Tas Kungs, mūsu Dievs; Viņa tiesas iet pār visu zemi.
8 Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
Viņš piemin Savu derību mūžam, to vārdu, ko Viņš ir iecēlis tūkstošiem dzimumiem,
9 Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.
Ko Viņš ar Ābrahāmu derējis un ko zvērējis Īzakam.
10 Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
To Viņš arī Jēkabam ir iecēlis par likumu, Israēlim par mūžīgu derību,
11 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,
Sacīdams: tev Es došu Kanaāna zemi, jūsu mantības daļu;
12 Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.
Kad tie vēl bija mazs pulciņš, ne daudz, un svešinieki iekš tās,
13 Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.
Un staigāja no vienas tautas pie otras, no vienas valsts pie otras valsts ļaudīm,
14 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
Viņš nevienam neļāva tos apbēdināt, Viņš arī ķēniņus sodīja viņu dēļ:
15 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
Neaizskariet Manus svaidītos un nedariet ļauna Maniem praviešiem!
16 Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,
Viņš aicināja badu pār zemi, Viņš atņēma visu maizes padomu.
17 Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.
Viņš sūtīja viņu priekšā vienu vīru; Jāzeps tapa pārdots par kalpu.
18 Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,
Viņa kājas tapa spaidītas siekstā, viņa miesas nāca dzelzīs,
19 Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.
Tiekams viņa vārds notika, un Tā Kunga sludinājums to pārbaudīja.
20 Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.
Tas ķēniņš sūtīja un lika to atraisīt, tas ļaužu valdītājs to atlaida vaļā.
21 Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,
Viņš to iecēla par kungu savam namam un par valdnieku visai savai mantai.
22 Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.
Ka tas saistītu viņa lielkungus pēc sava prāta un mācītu gudrību viņa vecākajiem.
23 Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.
Tā Israēls nāca Ēģiptes zemē un Jēkabs piemita Hama zemē.
24 Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.
Un Viņš Saviem ļaudīm lika augumā augt un tos darīja jo varenus nekā viņu pretiniekus.
25 Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.
Viņš pārvērsa viņu sirdi, ienīdēt Viņa ļaudis un ar viltu glūnēt uz Viņa kalpiem.
26 I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.
Viņš sūtīja Mozu, Savu kalpu, un Āronu, ko Viņš bija izredzējis.
27 Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.
Tie darīja viņu starpā Dieva brīnumus un brīnuma zīmes Hama zemē.
28 Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.
Viņš sūtīja tumsu, tad kļuva tumšs; un tie Viņa Vārdam neturējās pretī.
29 Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.
Viņš pārvērsa viņu ūdeņus par asinīm un nokāva viņu zivis.
30 Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.
Viņu zeme mudžēja no vardēm viņu ķēniņu kambaros.
31 Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.
Viņš runāja, tad nāca kukaiņi, utis visās viņu robežās.
32 Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,
Viņš tiem deva krusu lietus vietā, uguns liesmas viņu zemē,
33 Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.
Un sasita viņu vīna kokus un viņu vīģes kokus un salauzīja kokus viņu robežās.
34 Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.
Viņš runāja, tad nāca siseņi un vaboles neizskaitāmā pulkā,
35 I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.
Kas apēda visu zāli viņu zemē, un norija viņu zemes augļus.
36 Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.
Viņš kāva arī visus pirmdzimtos viņu zemē un visu viņu pirmo stiprumu.
37 Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.
Un tos izveda ar sudrabu un zeltu, un neviena gurdena nebija viņu ciltīs.
38 Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.
Ēģiptes zeme priecājās, kad tie izgāja, jo viņu bailes uz tiem bija kritušas.
39 Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.
Viņš deva padebesi par apsegu, un uguni naktī par gaismu.
40 K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.
Tie lūdza un viņš lika nākt paipalām un tos ēdināja ar debes'maizi.
41 Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.
Viņš pāršķēla klinti, tad ūdens iztecēja, un upes skrēja tuksnesī.
42 Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.
Jo Viņš pieminēja Savu svēto vārdu un Ābrahāmu, Savu kalpu.
43 Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.
Tā Viņš izveda Savus ļaudis ar prieku un Savus izredzētos ar gavilēšanu,
44 A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,
Un tiem deva pagānu zemes; tie iemantoja tautu sviedrus,
45 Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.
Lai turētu Viņa likumus un sargātu Viņa bauslību. Alleluja.

< Žalmy 105 >