Žalmy 105
1 Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.
Priser Herren, paakalder hans Navn, kundgører hans Gerninger iblandt Folkene!
2 Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
Synger for ham, spiller for ham, taler om alle hans underfulde Gerninger!
3 Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.
Roser eder af hans hellige Navn; deres Hjerte glæder sig, som søge Herren!
4 Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
Spørger efter Herren og hans Magt, søger hans Ansigt alle Tider!
5 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,
Ihukommer hans underfulde Gerninger, som han har gjort, hans Jærtegn og hans Munds Domme.
6 Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.
I, hans Tjener Abrahams Sæd! Jakobs Børn, hans udvalgte!
7 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
Han er Herren vor Gud; hans Domme ere over al Jorden.
8 Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
Han kommer evindelig sin Pagt i Hu, det Ord, som han har befalet til tusinde Slægter,
9 Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.
som han har indgaaet med Abraham, og sin Ed til Isaak,
10 Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
hvilken han opstillede for Jakob til en Skik, for Israel til en evig Pagt
11 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,
sigende: Dig vil jeg give Kanaans Land til eders Arvs Lod;
12 Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.
der de vare en liden Hob, faa og fremmede deri;
13 Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.
og de vandrede fra Folk til Folk, fra et Rige til et andet Folkefærd.
14 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
Han tillod intet Menneske at gøre dem Vold og revsede Konger for deres Skyld:
15 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
„Rører ikke mine salvede og gører ikke mine Profeter noget ondt‟.
16 Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,
Og han kaldte Hunger over Landet, han formindskede alt Brøds Forraad.
17 Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.
Han sendte en Mand forud for dem; til Træl blev Josef solgt.
18 Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,
De plagede hans Fødder i Stokken; han selv kom i Jern
19 Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.
indtil den Tid, da hans Ord traf ind, da Herrens Tale havde lutret ham.
20 Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.
Kongen sendte hen og lod ham løs; han, som herskede over Folkene, gav ham fri.
21 Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,
Han satte ham til Herre over sit Hus og til Hersker over alt sit Gods,
22 Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.
at han kunde binde hans Fyrster efter sin Villie og lære hans Ældste Visdom.
23 Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.
Saa kom Israel til Ægypten og Jakob boede som fremmed i Kams Land.
24 Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.
Men sit Folk gjorde han saare frugtbart og mægtigere end dets Modstandere.
25 Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.
Disses Sind omskiftede han, saa at de hadede hans Folk og handlede træskelig imod hans Tjenere.
26 I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.
Han sendte Mose, sin Tjener, Aron, som han havde udvalgt.
27 Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.
De kundgjorde hans Tegns Ord iblandt dem og hans Undere i Kams Land.
28 Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.
Han sendte Mørke og lod det blive mørkt, og de vare ikke genstridige imod hans Ord.
29 Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.
Han vendte deres Vande om til Blod og dræbte deres Fisk.
30 Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.
Deres Land vrimlede af Frøer lige indtil i deres Kongers Kamre.
31 Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.
Han talte, saa kom der Utøj, Lus, over hele deres Landemærke.
32 Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,
Han lod deres Regnbyger blive til Hagel, til Ildslue i deres Land.
33 Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.
Og han slog deres Vinstokke og deres Figentræer og sønderbrød Træerne inden deres Landemærke.
34 Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.
Han talte, saa kom der Græshopper og Høskrækker, og der var ikke Tal paa dem.
35 I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.
Og de aade alle Urter i deres Land, og de aade Frugten paa deres Mark.
36 Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.
Han slog og alt førstefødt i deres Land, Førstegrøden af al deres Kraft.
37 Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.
Men hine førte han ud med Sølv og Guld, og der var ingen skrøbelig iblandt deres Stammer.
38 Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.
Ægypten blev glad, der de droge ud; thi Frygt for dem var falden paa det.
39 Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.
Han udbredte en Sky til Skjul og en Ild til at lyse om Natten.
40 K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.
De bade, saa lod han Vagtler komme og mættede dem med Himmelbrød.
41 Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.
Han oplod en Klippe, og der flød Vand, det løb igennem de tørre Steder som en Flod.
42 Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.
Thi han kom sit hellige Ord i Hu og sin Tjener Abraham.
43 Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.
Og han førte sit Folk ud med Glæde, sine udvalgte med Frydeskrig.
44 A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,
Og han gav dem Hedningernes Lande; og de arvede, hvad Folkene havde haft Møje for,
45 Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.
paa det de skulde holde hans Skikke og bevare hans Love. Halleluja!
