Žalmy 104
1 Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
Rumbidza Jehovha, mweya wangu. Haiwa Jehovha Mwari wangu, muri mukuru kwazvo; makashongedzwa nokubwinya noumambo.
2 Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
Iye anozviputira muchiedza seanozviputira nenguo; anotatamura matenga kunge tende
3 Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
uye anogadzika matanda edzimba dzake dzapamusoro pamusoro pemvura yadzo zhinji. Anoita makore ngoro dzake, uye anokwira pamapapiro emhepo.
4 Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
Anoita mhepo nhume dzake, namazhenje omoto varanda vake.
5 Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
Akamisa nyika pamusoro penheyo dzayo; haingatongozungunuswi.
6 Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
Makaifukidza nokwakadzika somunofukidza nenguo; mvura zhinji yakamira pamusoro pamakomo.
7 K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
Asi pakutsiura kwenyu mvura zhinji yakatiza, pakunzwa kutinhira wenyu yakatiza;
8 (Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
yakayerera napamusoro pamakomo, ikadzika nomumipata, ichienda kunzvimbo yamakairayira.
9 Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
Makatara muganhu waisingadariki; haichazombofukidzizve nyika.
10 Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
Anoita kuti matsime adire mvura mumipata; inoyerera napakati pamakomo.
11 A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
Anonwisa mhuka dzose dzesango mvura; mbizi dzinopedza nyota yadzo.
12 Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
Shiri dzedenga dzinovaka matendere adzo pedyo nemvura; dzinorira dziri pakati pamatavi.
13 Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
Anodiridza makomo ari padzimba dzake dzapamusoro; nyika inogutswa nezvibereko zvebasa rake.
14 Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
Anomeresa uswa hwemombe, nembeu kuti vanhu vasakure, achibudisa zvokudya kubva pasi:
15 A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Činí, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
iyo waini inofadza mwoyo womunhu, namafuta anopenyesa chiso chake, nechingwa chinosimbisa mwoyo wake.
16 Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
Miti yaJehovha inodiridzwa zvakanaka, iyo misidhari yeRebhanoni yaakasima.
17 Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
Shiri dzinoruka matendere adzo ipapo; dambiramurove rakaita imba yaro mumiti yomupaini.
18 Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
Makomo marefu ndeengururu; mapako ndiwo utiziro hwembira.
19 Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
Mwedzi unotara nguva, uye zuva rinoziva nguva yokuvira kwaro.
20 Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
Munouyisa rima, usiku hugovapo, uye zvikara zvose zvesango zvinobuda kundovhima.
21 Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
Shumba dzinoomba dzichitsvaka nyama, uye dzinotsvaka zvokudya zvadzo kubva kuna Mwari.
22 Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
Kana zuva robuda, idzo dzinoenda kure; dzinodzokera dzondovata mumapako adzo.
23 Člověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
Ipapo munhu anobuda oenda kubasa rake, kumushando wake kusvikira madekwana.
24 Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
Haiwa Jehovha, mabasa enyu manganiko! Makaaita ose nenjere; nyika izere nezvisikwa zvenyu.
25 V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
Hero gungwa, rakakura uye rakapamhama, rine zvisikwa zvisingagoni kuverengwa, zvipenyu zvikuru nezviduku.
26 Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
Hezvo zvikepe zvinofamba-famba, nengwena, yamakaumba kuti itambemo.
27 Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
Zvose izvi zvinotarira kwamuri kuti muzvipe zvokudya zvazvo nenguva yakafanira.
28 Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
Pamunozvipa, zvinozviunganidza; pamunozarura ruoko rwenyu, izvo zvinogutswa nezvinhu zvakanaka.
29 Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
Pamunovanza chiso chenyu, izvo zvinovhundutswa; pamunozvitorera mweya, izvo zvinofa uye zvinodzokera kuguruva.
30 Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
Pamunotuma Mweya wenyu, izvo zvinosikwa, uye munovandudza chiso chenyika.
31 Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
Kubwinya kwaJehovha ngakugare nokusingaperi; Jehovha ngaafare nebasa rake,
32 On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
iye anotarira nyika, yobva yabvunda, iye anobata makomo obva apwititika utsi.
33 Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
Ndichaimbira Jehovha upenyu hwangu hwose; ndichaimbira Mwari wangu nziyo dzokurumbidza ndichiri mupenyu.
34 Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
Kurangarira kwangu ngakumufadze, pandinofara muna Jehovha.
35 Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
Asi vatadzi ngavaparadzwe panyika, uye vakaipa ngavarege kuzovapozve. Rumbidza Jehovha, mweya wangu. Rumbidzai Jehovha.
