Žalmy 104
1 Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
Bless the LORD, my soul. The LORD, my God, you are very great. You are clothed with honour and majesty.
2 Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
He covers himself with light as with a garment. He stretches out the heavens like a curtain.
3 Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
He lays the beams of his rooms in the waters. He makes the clouds his chariot. He walks on the wings of the wind.
4 Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
He makes his messengers winds, and his servants flames of fire.
5 Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
He laid the foundations of the earth, that it should not be moved forever.
6 Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
You covered it with the deep as with a cloak. The waters stood above the mountains.
7 K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
At your rebuke they fled. At the voice of your thunder they hurried away.
8 (Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
The mountains rose, the valleys sank down, to the place which you had assigned to them.
9 Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
You have set a boundary that they may not pass over, that they don’t turn again to cover the earth.
10 Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
He sends springs into the valleys. They run amongst the mountains.
11 A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
They give drink to every animal of the field. The wild donkeys quench their thirst.
12 Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
The birds of the sky nest by them. They sing amongst the branches.
13 Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
He waters the mountains from his rooms. The earth is filled with the fruit of your works.
14 Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
He causes the grass to grow for the livestock, and plants for man to cultivate, that he may produce food out of the earth:
15 A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Činí, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
wine that makes the heart of man glad, oil to make his face to shine, and bread that strengthens man’s heart.
16 Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
The LORD’s trees are well watered, the cedars of Lebanon, which he has planted,
17 Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
where the birds make their nests. The stork makes its home in the cypress trees.
18 Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
The high mountains are for the wild goats. The rocks are a refuge for the rock badgers.
19 Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
He appointed the moon for seasons. The sun knows when to set.
20 Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
You make darkness, and it is night, in which all the animals of the forest prowl.
21 Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
The young lions roar after their prey, and seek their food from God.
22 Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
The sun rises, and they steal away, and lie down in their dens.
23 Člověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
Man goes out to his work, to his labour until the evening.
24 Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
LORD, how many are your works! In wisdom, you have made them all. The earth is full of your riches.
25 V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
There is the sea, great and wide, in which are innumerable living things, both small and large animals.
26 Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
There the ships go, and leviathan, whom you formed to play there.
27 Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
These all wait for you, that you may give them their food in due season.
28 Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
You give to them; they gather. You open your hand; they are satisfied with good.
29 Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
You hide your face; they are troubled. You take away their breath; they die and return to the dust.
30 Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
You send out your Spirit and they are created. You renew the face of the ground.
31 Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
Let the LORD’s glory endure forever. Let the LORD rejoice in his works.
32 On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
He looks at the earth, and it trembles. He touches the mountains, and they smoke.
33 Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
I will sing to the LORD as long as I live. I will sing praise to my God while I have any being.
34 Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
Let my meditation be sweet to him. I will rejoice in the LORD.
35 Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
Let sinners be consumed out of the earth. Let the wicked be no more. Bless the LORD, my soul. Praise the LORD!
