Žalmy 104
1 Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
Bless the Lord, O my soul. O Lord my God, you are very great, clad in awful splendour,
2 Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
covered with robe of light. You stretch out the heavens like the cloth of a tent.
3 Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
He lays the beams of his chambers on water. He takes dark clouds for his chariot, and rides on the wings of the wind.
4 Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
He takes the winds for his messengers, the fire and the flame for his servants.
5 Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
He founded the earth upon pillars, to sustain it unshaken forever.
6 Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
With the garment of ocean he covered it, waters towered over the mountains.
7 K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
But at your rebuke they fled, scared by the roar of your thunder,
8 (Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
mountains rose, valleys sank down to the place appointed for them.
9 Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
They dared not pass the bounds set for them, or cover the earth any more.
10 Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
He sent brooks into the valleys, they meander between the mountains.
11 A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
The wild beasts all drink from them, and the wild asses quench their thirst.
12 Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
The birds have their home by the banks, and sing in the branches.
13 Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
From his chambers above he gives drink to the mountains, and satisfies earth with the vials of heaven.
14 Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
He makes grass grow for the cattle, and herbs for people. He brings bread out of the earth;
15 A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Činí, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
wine, to gladden hearts; oil, to make faces shine; bread, to strengthen hearts.
16 Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
The trees of the Lord drink their fill the cedars he planted on Lebanon,
17 Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
where the little birds build their nest, and the stork whose home is the cypress.
18 Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
The high hills are for the wild goats, and the rocks are for coneys to hide in.
19 Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
He created the moon to mark seasons, and told the sun when to set.
20 Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
You make it dark: night comes, when all the wild beasts creep out.
21 Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
Young lions that roar for their prey, seeking their meat from God.
22 Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
At sunrise they slink away, and lie down in their dens.
23 Člověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
Then people go forth to their work, and toil till evening.
24 Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
How many, O Lord, are your works, all of them made in wisdom! The earth is filled with your creatures.
25 V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
And there is the great broad sea, where are countless things in motion, living creatures, both great and small.
26 Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
There go the ships, and the Leviathan you made to play there.
27 Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
They all look in hope to you, to give them their food in due season.
28 Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
And you give with open hand; they gather and eat to their heart’s desire.
29 Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
When you hide your face, they are terrified; when you take their breath away, they die and go back to their dust.
30 Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
But a breath from your lips creates them, and renews the face of the earth.
31 Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
May the glory of the Lord be forever, may the Lord rejoice in his works.
32 On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
A glance of his makes the earth tremble, a touch of his makes the hills smoke.
33 Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
I will sing to the Lord while I live, I will play to my God while I am.
34 Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
May my musing be sweet to him, for I rejoice in the Lord.
35 Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
But may sinners be swept from the earth, and the wicked vanish forever. O my soul, bless the Lord. Hallelujah.
