Žalmy 104
1 Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
Give praise to the Lord, O my soul. O Lord my God, you are very great; you are robed with honour and power.
2 Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
You are clothed with light as with a robe; stretching out the heavens like a curtain:
3 Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
The arch of your house is based on the waters; you make the clouds your carriage; you go on the wings of the wind:
4 Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
He makes winds his angels, and flames of fire his servants.
5 Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
He has made the earth strong on its bases, so that it may not be moved for ever and ever;
6 Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
Covering it with the sea as with a robe: the waters were high over the mountains;
7 K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
At the voice of your word they went in flight; at the sound of your thunder they went away in fear;
8 (Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
The mountains came up and the valleys went down into the place which you had made ready for them.
9 Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
You made a limit over which they might not go, so that the earth would never again be covered by them.
10 Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
You sent the springs into the valleys; they are flowing between the hills.
11 A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
They give drink to every beast of the field; the mountain asses come to them for water.
12 Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
The birds of the air have their resting-places by them, and make their song among the branches.
13 Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
He sends down rain from his store-houses on the hills: the earth is full of the fruit of his works.
14 Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
He makes the grass come up for the cattle, and plants for the use of man; so that bread may come out of the earth;
15 A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Činí, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
And wine to make glad the heart of man, and oil to make his face shining, and bread giving strength to his heart.
16 Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
The trees of the Lord are full of growth, the cedars of Lebanon of his planting;
17 Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
Where the birds have their resting-places; as for the stork, the tall trees are her house.
18 Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
The high hills are a safe place for the mountain goats, and the rocks for the small beasts.
19 Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
He made the moon for a sign of the divisions of the year; teaching the sun the time of its going down.
20 Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
When you make it dark, it is night, when all the beasts of the woods come quietly out of their secret places.
21 Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
The young lions go thundering after their food; searching for their meat from God.
22 Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
The sun comes up, and they come together, and go back to their secret places to take their rest.
23 Člověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
Man goes out to his work, and to his business, till the evening.
24 Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
O Lord, how great is the number of your works! in wisdom you have made them all; the earth is full of the things you have made.
25 V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
There is the great, wide sea, where there are living things, great and small, more than may be numbered.
26 Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
There go the ships; there is that great beast, which you have made as a plaything.
27 Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
All of them are waiting for you, to give them their food in its time.
28 Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
They take what you give them; they are full of the good things which come from your open hand.
29 Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
If your face is veiled, they are troubled; when you take away their breath, they come to an end, and go back to the dust.
30 Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
If you send out your spirit, they are given life; you make new the face of the earth.
31 Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
Let the glory of the Lord be for ever; let the Lord have joy in his works:
32 On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
At whose look the earth is shaking; at whose touch the mountains send out smoke.
33 Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
I will make songs to the Lord all my life; I will make melody to my God while I have my being.
34 Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
Let my thoughts be sweet to him: I will be glad in the Lord.
35 Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
Let sinners be cut off from the earth, and let all evil-doers come to an end. Give praise to the Lord, O my soul. Give praise to the Lord.
