Žalmy 104
1 Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
kasakkung: panuekhoeh Oe, ka hringnae BAWIPA teh pholen haw. Oe BAWIPA ka Cathut nang teh na lentoe tangngak. Taluenae hoi barinae hoi kamthoup e lah na o.
2 Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
Khohna patetlah angnae na khohna teh, kalvannaw hah hni patetlah na yap.
3 Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
Na onae im van adunaw hah tui dawk na pâhung teh, tâmai patet hah leng lah na coung sak teh kahlî rathei hoi na tho.
4 Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
Na patounenaw hah kahlî patetlah thoseh, thaw katawknaw hah hmaito patetlah thoseh na coung sak.
5 Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
Talai adu hah nâtuek hai a kampuen hoeh nahanlah ka caksak e lah na o
6 Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
Talai hah hni hoi khu e patetlah tui hoi na khu teh, tui hah monsom vah a kangdue.
7 K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
Na yue toteh, a yawng awh. Khoparit lawk a thai awh toteh karangpoung lah a yawng awh.
8 (Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
Mon lah a luen awh teh, ravonaw dawk hoi a kum awh teh ao nahane hmuen koe koung a pha awh.
9 Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
Tuinaw bout a tho teh, talai a muem hoeh nahanlah, a tapuet thai hoeh hane khori hah a khuen pouh.
10 Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
Ravo dawk lawng hanelah tui hah a tha teh, mon hoi a lawng cathuk awh.
11 A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
Saring pueng ni nei hanelah a poe teh, kahrawng e lanaw ni hai tui kahran a dap sak awh.
12 Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
Ateng vah kalvan e tavanaw tabu a tuk awh teh, thingkungnaw dawk a cai awh.
13 Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
A im van hoi monnaw tui a awi teh, na tawk e ni talai heh ka boum lah a kawk.
14 Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
Talai ni rawca a tâco sak nahanlah saringnaw hanlah pho a paw sak teh taminaw hanlah thingthairompo a paw sak.
15 A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Činí, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
Misur ni tami lungthin a nawm sak, satui ni mei a kâpi sak, rawca ni tha ao sak.
16 Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
BAWIPA e thingkung lebanon mon vah a ung e sidar thingnaw hai a boum awh.
17 Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
Hawvah, tavanaw ni a tabu a tuk awh teh, hmaica thing teh kahrawng cawmpainaw e im lah ao.
18 Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
Lungha teh Athanaw o nahanelah ao teh, savehnaw teh talung koe a kâhro awh.
19 Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
Ama ni thapa hah hnintha touk nahanlah a sak teh, kanî ni khup nahan tue a panue.
20 Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
Hmonae na sak teh hothateh karum doeh. ratu thung e saring pueng a tâconae tue lah ao.
21 Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
Sendektanca ni kei hane a tawng teh, Cathut koehoi e rawca a tawng.
22 Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
Kanî a tâco toteh a onae a kâkhu dawk lengkaleng a tabo awh.
23 Člověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
Tami teh thaw tawk hanelah a tâco teh, tangmin lah totouh a tawk.
24 Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
Oe BAWIPA, na sak e hno teh apap poung. Lungangnae hoi na sak e seng doeh. Talai teh na tawntanae hoi akawi.
25 V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
Hete ka kaw ni teh kalen e talîpui dawkvah, touklek thai hoeh e saring kathoung kalen a kâhlai awh.
26 Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
Haw e hmuen koe long a cei teh, hawvah ka paitun hanelah na sak e tangapui Leviathan hai ao.
27 Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
A tue a pha toteh, rawca na poe thai nahanlah abuemlahoi nang na ring awh.
28 Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
Na poe e pueng a la awh teh, na kut na dâw teh hno kahawi hoi a kâkawk awh.
29 Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
Na minhmai na hro pouh toteh, a lungpuen awh. A kâha na lat pouh pawiteh a due awh teh vaiphu lah a coung awh.
30 Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
Na Muitha na tha toteh hotnaw teh sak e lah ao. Talai meilam hai bout na katha sak.
31 Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
BAWIPA bawilennae teh yungyoe kangning seh. BAWIPA teh a sak e dawk konawm naseh.
32 On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
Talai a khet nah a pâyaw, mon a tek nah hmaikhu a tâco.
33 Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
Ka hringyung thung BAWIPA koe la ka sak vaiteh, ka hringyung thung Cathut pholen hoi la ka sak han.
34 Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
Ka khopouknae hah ahni hanelah radip naseh. BAWIPA dawk ka konawm han.
35 Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
Tamikayon teh talai hoi raphoe lah awm naseh. Tamikathout awm hanh lawiseh. Oe kahringnae BAWIPA teh pholen haw. Hallelujah.
