Žalmy 103
1 Davidův. Dobrořeč duše má Hospodinu, a všecky vnitřnosti mé jménu svatému jeho.
Davut'un mezmuru RAB'be övgüler sun, ey gönlüm! O'nun kutsal adına övgüler sun, ey bütün varlığım!
2 Dobrořeč duše má Hospodinu, a nezapomínej se na všecka dobrodiní jeho,
RAB'be övgüler sun, ey canım! İyiliklerinin hiçbirini unutma!
3 Kterýž odpouští tobě všecky nepravosti, kterýž uzdravuje všecky nemoci tvé,
Bütün suçlarını bağışlayan, Bütün hastalıklarını iyileştiren,
4 Kterýž vysvobozuje od zahynutí život tvůj, kterýž tě korunuje milosrdenstvím a mnohým slitováním,
Canını ölüm çukurundan kurtaran, Sana sevgi ve sevecenlik tacı giydiren,
5 Kterýž nasycuje dobrými věcmi ústa tvá, tak že se obnovuje jako orlice mladost tvá.
Yaşam boyu seni iyiliklerle doyuran O'dur, Bu nedenle gençliğin kartalınki gibi tazelenir.
6 Činí, což spravedlivého jest, Hospodin, a soudy všechněm utištěným.
RAB bütün düşkünlere Hak ve adalet sağlar.
7 Známé učinil Mojžíšovi cesty své, synům Izraelským skutky své.
Kendi yöntemlerini Musa'ya, İşlerini İsrailliler'e açıkladı.
8 Lítostivý a milostivý jest Hospodin, dlouhoshovívající a mnohého milosrdenství.
RAB sevecen ve lütfedendir, Tez öfkelenmez, sevgisi engindir.
9 Nebudeť ustavičně žehrati, ani na věky hněvu držeti.
Sürekli suçlamaz, Öfkesini sonsuza dek sürdürmez.
10 Ne podlé hříchů našich nakládá s námi, ani vedlé nepravostí našich odplacuje nám.
Bize günahlarımıza göre davranmaz, Suçlarımızın karşılığını vermez.
11 Nebo jakož jsou vysoko nebesa nad zemí, tak jest vyvýšené milosrdenství jeho nad těmi, kteříž se ho bojí.
Çünkü gökler yeryüzünden ne kadar yüksekse, Kendisinden korkanlara karşı sevgisi de o kadar büyüktür.
12 A jak daleko jest východ od západu, tak daleko vzdálil od nás přestoupení naše.
Doğu batıdan ne kadar uzaksa, O kadar uzaklaştırdı bizden isyanlarımızı.
13 Jakož se slitovává otec nad dítkami, tak se slitovává Hospodin nad těmi, kteříž se ho bojí.
Bir baba çocuklarına nasıl sevecen davranırsa, RAB de kendisinden korkanlara öyle sevecen davranır.
14 Onť zajisté zná slepení naše, v paměti má, že prach jsme.
Çünkü mayamızı bilir, Toprak olduğumuzu anımsar.
15 Dnové člověka jsou jako tráva, a jako květ polní, tak kvete.
İnsana gelince, ota benzer ömrü, Kır çiçeği gibi serpilir;
16 Jakž vítr na něj povane, anť ho není, aniž ho již více pozná místo jeho.
Rüzgar üzerine esince yok olur gider, Bulunduğu yer onu tanımaz.
17 Milosrdenství pak Hospodinovo od věků až na věky nad těmi, kteříž se ho bojí, a spravedlnost jeho nad syny synů,
Ama RAB kendisinden korkanları sonsuza dek sever, Antlaşmasına uyan Ve buyruklarına uymayı anımsayan soylarına adil davranır.
18 Kteříž ostříhají smlouvy jeho, a pamatují na přikázaní jeho, aby je činili.
19 Hospodin na nebesích utvrdil trůn svůj, a kralování jeho nade vším panuje.
RAB tahtını göklere kurmuştur, O'nun egemenliği her yeri kapsar.
20 Dobrořečte Hospodinu andělé jeho, kteříž jste mocní v síle, a činíte slovo jeho, poslušní jsouc hlasu slova jeho.
RAB'be övgüler sunun, ey sizler, O'nun melekleri, O'nun sözünü dinleyen, Söylediklerini yerine getiren güç sahipleri!
21 Dobrořečte Hospodinu všickni zástupové jeho, služebníci jeho, kteříž činíte vůli jeho.
RAB'be övgüler sunun, ey sizler, O'nun bütün göksel orduları, İsteğini yerine getiren kulları!
22 Dobrořečte Hospodinu všickni skutkové jeho, na všech místech panování jeho. Dobrořeč duše má Hospodinu.
RAB'be övgüler sunun, Ey O'nun egemen olduğu yerlerdeki bütün yaratıklar! RAB'be övgüler sun, ey gönlüm!
