Žalmy 103
1 Davidův. Dobrořeč duše má Hospodinu, a všecky vnitřnosti mé jménu svatému jeho.
Благосиљај, душо моја, Господа, и све што је у мени свето име Његово.
2 Dobrořeč duše má Hospodinu, a nezapomínej se na všecka dobrodiní jeho,
Благосиљај, душо моја, Господа, и не заборављај ниједно добро што ти је учинио.
3 Kterýž odpouští tobě všecky nepravosti, kterýž uzdravuje všecky nemoci tvé,
Он ти прашта све грехе и исцељује све болести твоје;
4 Kterýž vysvobozuje od zahynutí život tvůj, kterýž tě korunuje milosrdenstvím a mnohým slitováním,
Избавља од гроба живот твој, венчава те добротом и милошћу;
5 Kterýž nasycuje dobrými věcmi ústa tvá, tak že se obnovuje jako orlice mladost tvá.
Испуња добрим жеље твоје, понавља се као у орла младост твоја.
6 Činí, což spravedlivého jest, Hospodin, a soudy všechněm utištěným.
Господ твори правду и суд свима којима се криво чини.
7 Známé učinil Mojžíšovi cesty své, synům Izraelským skutky své.
Показа путеве своје Мојсију, синовима Израиљевим дела своја.
8 Lítostivý a milostivý jest Hospodin, dlouhoshovívající a mnohého milosrdenství.
Милостив је и добар Господ, спор на гнев и веома благ.
9 Nebudeť ustavičně žehrati, ani na věky hněvu držeti.
Не гневи се једнако, нити се довека срди.
10 Ne podlé hříchů našich nakládá s námi, ani vedlé nepravostí našich odplacuje nám.
Не поступа с нама по гресима нашим, нити нам враћа по неправдама нашим.
11 Nebo jakož jsou vysoko nebesa nad zemí, tak jest vyvýšené milosrdenství jeho nad těmi, kteříž se ho bojí.
Него колико је небо високо од земље, толика је милост Његова к онима који Га се боје.
12 A jak daleko jest východ od západu, tak daleko vzdálil od nás přestoupení naše.
Колико је исток далеко од запада, толико удаљује од нас безакоња наша.
13 Jakož se slitovává otec nad dítkami, tak se slitovává Hospodin nad těmi, kteříž se ho bojí.
Како отац жали синове, тако Господ жали оне који Га се боје.
14 Onť zajisté zná slepení naše, v paměti má, že prach jsme.
Јер зна грађу нашу, опомиње се да смо прах.
15 Dnové člověka jsou jako tráva, a jako květ polní, tak kvete.
Дани су човечији као трава; као цвет у пољу, тако цвета.
16 Jakž vítr na něj povane, anť ho není, aniž ho již více pozná místo jeho.
Дуне ветар на њ, и нестане га, нити ће га више познати место његово.
17 Milosrdenství pak Hospodinovo od věků až na věky nad těmi, kteříž se ho bojí, a spravedlnost jeho nad syny synů,
Али милост Господња остаје од века и довека на онима који Га се боје, и правда Његова на синовима синова,
18 Kteříž ostříhají smlouvy jeho, a pamatují na přikázaní jeho, aby je činili.
Који држе завет Његов, и памте заповести Његове, да их извршују.
19 Hospodin na nebesích utvrdil trůn svůj, a kralování jeho nade vším panuje.
Господ на небесима постави престо свој, и царство Његово свим влада.
20 Dobrořečte Hospodinu andělé jeho, kteříž jste mocní v síle, a činíte slovo jeho, poslušní jsouc hlasu slova jeho.
Благосиљајте Господа анђели Његови, који сте силни крепошћу, извршујете реч Његову слушајући глас речи Његове.
21 Dobrořečte Hospodinu všickni zástupové jeho, služebníci jeho, kteříž činíte vůli jeho.
Благосиљајте Господа све војске Његове, слуге Његове, које творите вољу Његову.
22 Dobrořečte Hospodinu všickni skutkové jeho, na všech místech panování jeho. Dobrořeč duše má Hospodinu.
Благосиљајте Господа сва дела Његова, по свим местима владе Његове! Благосиљај, душо моја Господа!
